103 C 20/2020-74 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou v jejím konečném znění se žalobce domáhal po žalovaném celkové částky 184 266 Kč s příslušenstvím, která představuje jednak dlužné nájemné ve výši 6 575 Kč měsíčně za dobu od října 2015 do listopadu 2016, přičemž za měsíc říjen 2015 jde o poměrnou část ve výši 1 435 Kč a za měsíc listopad 2016 (do 16.) jde o poměrnou část ve výši 3 507 Kč, a jednak náhradu ve výši ujednaného nájemného (bez služeb) ve výši 5 525 Kč měsíčně za dobu od listopadu 2016 do května 2018, přičemž za měsíc listopad 2016 jde o poměrnou část (od 17. - 30.) ve výši 3 068 Kč a za měsíc květem 2018 jde o poměrnou část (do 22.) ve výši 4 452 Kč. V žalobě tvrdil, že žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec], ulici [ulice] č. or. 5, ve kterém na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 29. 6. 2012 pronajal žalovanému byt [číslo] o velikosti 2+1 situovaný v 1. podlaží tohoto domu na dobu určitou a dodatkem [číslo] ze dne 28. 6. 2013 byla doba trvání nájmu prodloužena na dobu neurčitou. Žalovaný se v nájemní smlouvě zavázal měsíčně platit dohodnuté nájemné ve výši 5 525 Kč spolu se zálohami na služby ve výši 1 050 Kč, a to do posledního dne v měsíci, na který platba přísluší. Jelikož žalovaný neplatil nájemné řádně a včas, kdy nedoplatek přesáhl trojnásobek měsíční výše nájemného a záloh na služby, žalobce vypověděl žalovanému nájem bez výpovědní lhůty a výpověď mu doručil dne 16. 11. 2016. Žalovaný měl byt vyklidit nejpozději do 16. 12. 2016, avšak takto dobrovolně neučinil, proto žalobce podal k soudu žalobu na vyklizení. Byt byl exekučně vyklizen a předán žalobci až dne 22. 5. 2018. Žalovaný hradil nájem nepravidelně a veškeré platby a přeplatky za vyúčtování služeb byly použity vždy na pokrytí nejstarších dlužných nájmů. Žalovaný tak zůstal dlužen žalovanou částku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - z nájemní smlouvy, že dne 29. 6. 2012 byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o velikosti 1+2 umístěného v 1. podlaží domu [adresa] v [obec], ulici [ulice], č. or. 5, na dobu určitou jednoho roku s účinností od 1. 7. 2012 s dohodnutým nájemným ve výši 5 525 Kč měsíčně splatným posledního dne v měsíci, na který platba přísluší, přičemž nájemné a zálohy na poskytované služby jsou uvedeny ve výpočtovém listu, který je nedílnou součástí této smlouvy, - z výpočtového listu, že částka k měsíční úhradě za nájem výše uvedeného bytu skládající se z nájmu ve výši 5 525 Kč a záloh na poskytované služby ve výši 1 050 Kč činí celkem 6 575 Kč měsíčně, - z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, že se nájemní smlouva prodlužuje na dobu neurčitou, - z protokolu o vyklizení sepsaný soudní exekutorkou JUDr. Marií Sárovou, že výše uvedený byt byl exekučně vyklizen dne 22. 5. 2018. 4. Ze skutkových tvrzení žalobce a z provedených důkazů, které žalovaný nesporoval, neboť v průběhu řízení zůstal zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, soud tedy zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva včetně jejího dodatku [číslo] jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 situovaný v 1. podlaží domu [adresa] v [obec], ulici [ulice] č. or. 5 od 1. 7. 2012 na dobu neurčitou, v níž se žalovaný zavázal platit měsíčně nájemné ve výši 5 525 Kč spolu se zálohami na služby ve výši 1 050 Kč. Nájem bytu skončil doručením výpovědi žalovanému dne 16. 11. 2016. Žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce říjen 2015 (v poměrné výši 1 435 Kč) až prosinec roku 2015 a leden až listopad (v poměrné výši 3 507 Kč) roku 2016. Žalovaný neodevzdal žalobci byt v den skončení nájmu, tj. dne 16. 11. 2016, a byt byl exekučně vyklizen až dne 22. 5. 2018. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 7. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění do 31. 12. 2015 dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu. 10. Podle článku II Přechodná ustanovení bod 2. zákona č. 104/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů právo na zaplacení pokuty nebo poplatku z prodlení vzniklé porušením povinnosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Žalovaný dluží žalobci nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to za rok 2015 poměrnou část za měsíc říjen 1 435 Kč a za měsíce listopad a prosinec po 6 575 Kč a za rok 2016 za měsíce leden až říjen po 6 575 Kč a za měsíc listopad (1. – 16.) poměrnou část 3 507 Kč, tj. 83 842 Kč. 12. Dále žalovaný dluží žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to za rok 2016 poměrnou část za měsíc listopad (17. – 30.) ve výši 2 578 Kč a za měsíc prosinec 5 525 Kč, za rok 2017 za měsíce leden až prosinec po 5 525 Kč a za rok 2018 za měsíce leden až duben po 5 525 Kč a poměrnou část za měsíc květen (1. – 22.) ve výši 3 921 Kč, tj. 100 424 Kč. 13. Žalovaný tak celkem žalobci dluží částku 184 266 Kč. Soud proto žalobě v jejím konečném znění vyhověl, a to včetně poplatku za prodlení s platbami záloh na služby za měsíce červen až listopad 2015 (kapitalizovaných ve výši 2 264,55 Kč), přičemž od 1. 4. 2020 poplatek z prodlení činí 1 promile z částky 1 100 Kč představující dluh na poplatku za služby ve výši 50 Kč za měsíc říjen 2015 a ve výši 1 050 Kč za měsíc listopad 2015, a dále včetně úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 31. 3. 2020 ve výši 50 078,87 Kč tvořícího úrok z prodlení za pozdní úhradu nájemného za měsíce březen až září 2015 ve výši 2 263,46 Kč, úrok z prodlení za dlužné nájemné za měsíce říjen (poměrná část) a listopad 2015 ve výši 3 456,57 Kč, úrok z prodlení za nájemné a zálohy na služby za období od prosince 2015 do 16. 11. 2016 ve výši 23 257,62 Kč a úrok z prodlení z náhrady za dobu od 17. 11. 2016 do 22. 5. 2018 ve výši 21 101,22 Kč a dále z dalšího úroku z prodlení ročně ve výši 8,05 % z částky 151 620 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení a ročně výši 8,5 % z částky 31 546 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce procesně zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno o částku 18 871 Kč, proto měl v této věci pouze částečný úspěch, a to ve výši 90,7 %, kdežto žalovaný byl ve věci úspěšný z 9,2 %; čistý úspěch žalobce tak činí rozdíl, tj. 81,4 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 10 157 Kč a paušální náhrada za 5 úkonů po 300 Kč (§ 1 odst. 1, 3 písm. a/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu) Náklady řízení tak činí 11 657 Kč x 81,4 % = 9 489 Kč (po zaokrouhlení). 14. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.