19 C 64/2021-37 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 128 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 16.7.2019 využil dne přepravních služeb společnosti [právnická osoba] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] hl. n. bez platného jízdního dokladu. Jízdné přitom v dané době dosahovalo 128 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč [právnická osoba] přitom tuto svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené v rámci Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15.12.2015 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji dne 27.2.2020 postoupila rovněž smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně poté dne 20.3.2020 zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný užil dne 16.7.2014 k přepravě vlak [číslo] provozovaný společností [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu (oznámení o závadách). Jízdné z [obec] do [obec] hl. n. v této době činilo 128 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO, tarify). Dne 15.12.2015 spolu společnost [právnická osoba] v pozici postupitele a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v pozici postupníka uzavřely rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala postupovat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávek pohledávky jí vzniklé vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se jí za to zavázala hradit sjednanou úplatu (rámcová smlouva). Dne 27.2.2020 spolu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v pozici postupitele a žalobkyně v pozici postupníka uzavřeli smlouvu, jíž se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zavázala postoupit na žalobkyni pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba] jako věřiteli vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu - jejich soupis tvořil přílohu [číslo] této smlouvy, přičemž je zde uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 1 128 Kč - a žalobkyně se za to zavázala uhradit sjednanou úplatu, strany se přitom dohodly na tom, že se dané pohledávky stávají vlastnictvím žalobkyně ke dni zaplacení sjednané úplaty (smlouva o postoupení ze dne 27.2.2020, příslušná příloha [číslo]). Dne 20.3.2020 vystavila žalobkyně na jméno žalovaného předžalobní upomínku, v níž jej vyzvala k úhradě výše specifikovaného dluhu s tím, že se mělo jednat o zásilku s dodejkou (předžalobní upomínka). Dne 20.3.2020 pak došlo k odeslání obyčejné zásilky na jméno žalovaného (seznam odeslaných zásilek). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.). Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 5 písm. c) téhož předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ust. § 1970 o.z. pak stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný užil ke své přepravě vlak provozovaný společnosti [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu, čímž této společnosti vzniklo právo požadovat po žalovaném příslušné jízdné ve výši 128 Kč spolu s příslušnou přirážkou 1 000 Kč. Žalobkyně pak ovšem v řízení dále tvrdila, že tato pohledávky byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], přičemž k prokázání této skutečnosti soudu předložila platnou rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek, z této smlouvy však není možné učinit závěr, že mezi danými společnosti následně došlo na základě této rámcové smlouvy k uzavření smlouvy o postoupení dané pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] na danou společnost, když soudu nebyla předložena tato„ konkrétní“ smlouva o postoupení předmětné pohledávky. Rovněž pak žalobkyně v řízení tvrdila, že následně došlo k postoupení dané pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni, přičemž za účelem prokázání této skutečnosti soudu předložila platně uzavřenou smlouvu mezi těmito dvěma společnostmi, jíž se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zavázala k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, ovšem, k účinnému postoupení této pohledávky mělo dle smluvních ujednání těchto společností dojít až řádnou úhradou sjednané úplaty za postoupení, tato skutečnost ovšem nebyla ze strany žalobkyně ani tvrzena, ani doložena. Žalobkyně tak v těchto otázkách (řádné postoupení dané pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Dle názoru soudu tak v řízení nebylo prokázáno, že je žalobkyně v této věci aktivně legitimována (tj. že je osobou, na níž daná pohledávky byla platně a účinně postoupena, pročež má právo na její úhradu), soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 o.s.ř., když byl žalovaný ve věci plně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly (výrok II).