3 C 179/2021-34 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 060 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako provozovatel motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměl v období od 21. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. po dobu 80 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek ve výši 3 760 Kč (denní sazba osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč krát 80 dnů) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V tomto případě jde o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Mezi Českou republikou a Ukrajinou byla uzavřena smlouva o právní pomoci, vyhlášená pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen„ Smlouva“), upravující pravomoc soudů obou stran v občanskoprávním řízení. Otázku pravomoci u závazkových vztahů upravuje Smlouva v čl. 48, avšak výkladem tohoto ustanovení lze dovodit, že tímto článkem je upravena pravomoc soudů České republiky a Ukrajiny pouze pro řešení sporu ze smluvně závazkového vztahu. Pro závazky z jiných právních skutečností není mezinárodní příslušnost soudů Smlouvou ani žádnou jinou mezinárodní smlouvou závaznou pro obě smluvní strany řešena. Příspěvek do garančního fondu ČKP je svojí povahou sankcí za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti. Soud proto vycházel při řešení otázky své mezinárodní pravomoci z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle něhož pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Jelikož žalovaný má trvalé bydliště v České republice, na jejímž území také provozuje motorové vozidlo, je dána pravomoc k projednání a rozhodnutí této věci soudům České republiky. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 3 760 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, celkem tedy ve výši 4 060 Kč, za nepojištěný osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], v období od 21. 9. 2020 do 9. 12. 2020, tj. po dobu 80 dnů, do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 8. 2. 2021. Žalovaný však příspěvek ani přes následné opakované upomínky nezaplatil. 5. Soud projednávanou věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). 6. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona kancelář (rozumí se [název žalobkyně]) spravuje garanční fond. Podle § 24 odst. 1 zákona garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 4. 7. Podle § 1 odst. 2 zákona nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle § 4 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). 9. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ vyhláška“) výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a podle výše citovaných ustanovení právních předpisů, soud podané žalobě, která byla podána důvodně a po právu, vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl též k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Advokátce byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 13. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 14. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.