14 C 123/2021-31 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36.749 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce, resp. úvěru uzavřené dne 31.5.2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o úvěru, a kterou se zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 7.400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužen na jistině částku 9.934,55 Kč a na poplatku částku 2.965,45 Kč, celkem tedy částku 12.900 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 na žalobkyni. Dále z titulu smlouvy o půjčce, resp. úvěru uzavřené dne 31.8.2014 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o úvěru, a kterou se zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 11.100 Kč a životním pojištěním v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužen na jistině částku 15.000 Kč a na poplatku částku 8.849 Kč, celkem tedy částku 23.849 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o půjčce, resp. o úvěru, že dne 31.5.2014 byla mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o úvěru, podle níž úvěrující poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky, a zavázal se úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.400 Kč, tedy celkem částku 17.400 Kč, úvěrující vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy o úvěru, - ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru, že úroková sazba činí v případě 58 splátek 23,72 % ročně (čl. 1), že zákazník se zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas a v souladu s podmínkami smlouvy (čl. 2), že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (čl. 8), že smlouva o úvěru je uzavírána na dobu určitou, když její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (čl. 9), - ze smlouvy o půjčce, resp. o úvěru, že dne 31.8.2014 byla mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o úvěru, podle níž úvěrující poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky, a zavázal se úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11.100 Kč, a životním pojištěním ve výši 406, tedy celkem částku 26.506 Kč, úvěrující vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč počínaje 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy o úvěru, - ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru, že úroková sazba činí v případě 58 splátek 23,72 % ročně (čl. 1), že zákazník se zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas a v souladu s podmínkami smlouvy (čl. 2), že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (čl. 8), že smlouva o úvěru je uzavírána na dobu určitou, když její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (čl.9), - z karet zákazníka, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 3.9.2020 a podacího lístku, že žalovanému byl ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny výše uvedené smlouvy o úvěru, přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté úvěry spolu s dohodnutými poplatky v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, čímž ztratil výhodu splátek a úvěry se tak stal splatnými. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1.470 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).