15 C 162/2021-46 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3.329 Kč s příslušenstvím, když vylíčila, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 4. 9. 2017 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 976 mezi stanicemi [obec] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného tarifem [anonymizována dvě slova] v částce 29 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. mu byla vyměřena přirážka ve výši 3.300 Kč [právnická osoba] dne 15. 12. 2015 pohledávku za žalovaným postoupila na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která pohledávku dne [datum] postoupila žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: - oznámením o závadách, že [anonymizována tři slova] dne 4. 9. 2017 zjistil agresivního cestujícího pod vlivem alkoholu, který nastoupil v železniční stanici [okres] bez hotovosti a odmítl předložit občanský průkaz; do železniční stanice [obec] byla přivolána policie. Po výzvě, aby vlak opustil, se jeho agresivita zvýšila a průvodčímu začal vyhrožovat. Po opuštění vlaku byl policií zadržen. Síťový dispečer povolil zdržení vlaku 976 v železniční stanici [obec]. - potvrzením o nedodržení SPPO a oznámením o závadách, že žalovaný cestoval dne [datum] [anonymizováno] [číslo] společnosti [právnická osoba], bez platné jízdenky, a bylo mu účtováno jízdné 29 Kč za 14 km mezi stanicemi [okres] a [obec], byla mu účtována přirážka k jízdnému 1.000 Kč, přirážka ve výši 500 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu za 9 minut zpoždění vlaku ve výši 1.800 Kč, resp. 9 x 200 Kč (v souladu tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu [anonymizováno] a zavazadel), - smlouvami o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] a mezi [anonymizována čtyři slova] a žalobkyní ze dne [datum], že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli. 6. Ve věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě osoby ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které vznikl žalovanému závazek zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jízdné za přepravu do místa určení. 7. Soud dále ve věci aplikoval § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na jeho straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč; přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.000 Kč. Soud rovněž aplikoval § 7 a § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. 8. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by zpochybňovaly tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce řádně plnil ze smlouvy o přepravě osoby. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit jízdné, zapříčinil zastavení a zpoždění vlaku, byla mu důvodně účtována přirážka k jízdnému, přirážka za nepovolené zastavení vlaku a náhrada za jeho zpoždění v příslušné výši, kterou však žalovaný nezaplatil, byla žaloba podána zcela důvodně a po právu, a proto jí bylo zcela vyhověno. Rovněž bylo žalobkyni dle jejího požadavku přiznáno právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z., neboť pohledávka za žalovaným byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, jíž je žalovaný nyní povinen plnit. 10. Žalobkyně neprokázala, že vyzvala žalovaného ke splnění dluhu ve smyslu § 142a o. s. ř., a proto jí soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 11. Lhůta k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů. 12. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.