15 C 163/2021-44 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11.068,60 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že poskytla žalovanému na základě písemné žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek spotřebitelský úvěr ve výši 30.041 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu žalovaného tak, že žalobkyně za žalovaného uhradila částku odpovídající výši poskytnutého úvěru. Žalovaný zboží převzal. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 23 měsíčních splátkách po 1.576 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 10. 2019. Roční úroková sazba činila 18,15 %. V souladu se smlouvou byl žalovaný povinen hradit pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně mu vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejímž splácením se dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 291 Kč. Dopisem ze dne 24. 6. 2021 žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh se stal splatným. Dlužná částka představuje součet jistiny 9.312,22 Kč, úroky z úvěru do jeho zesplatnění 495,28 Kč, pojistné 370 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces (odeslání upomínky) 600 Kč, smluvní pokuta za prodlení 291,10 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: - z listiny nazvané jako žádost/smlouva o klasickém úvěru [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši 30.041 Kč na nákup drobného černého elektro zboží; žalovaný se úvěr zavázal vrátit ve 24 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1.502 Kč (plus měsíční úhrada za pojištění 4,99 % z měsíční splátky úvěru ve výši 74 Kč) splatných vždy 17. dne v měsíci počínaje 17. 10. 2019. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,15 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, povinnost žalovaného uhradit náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč; všeobecné obchodní podmínky v čl. 2 upravují způsoby ukončení smlouvy, včetně odstoupení od smlouvy v případě podstatného porušení povinností žalovaného podle smlouvy. - dopisem ze dne 18. 5. 2021 žalobkyně upozornila žalovaného na vznik dluhu a na možnost od smlouvy odstoupit, - dopisem ze dne 24. 6. 2021 oznámila žalobkyně žalovanému, že od úvěrové smlouvy odstupuje a vyzvala ho k úhradě dlužné částky, - dopisem ze dne 2. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění a upozornila na možnost vedení soudního sporu. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na nákup elektroniky. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky, avšak tomuto závazku nedostál. Žalobkyně pak důvodně od smlouvy odstoupila (§ 1969 o. z.). Protože žalovaný ničeho neuhradil, soud jej k plnění zavázal (včetně požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., smluvní pokuty dle § 2048 o. z. a sjednaných nákladů na vymáhání pohledávky a pojistného dle § 1724, § 1721, § 1789 o. z.), a to i s přihlédnutím k tomu, že se žalovaný žalobním tvrzením nijak nebránil, nesporoval je a zůstal v řízení zcela pasivní. 7. Žalobkyně měla ve věci úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který byl v řízení neúspěšný (§ 142 odst. 1, § 142a o.s.ř.) Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé - § 1 odst. 3) po 100 Kč dle § 2 odst. 3 cit. vyhl., celkem 1.000 Kč. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.