17 C 27/2022-56 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 31. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 51.983 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne 19. 10. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 28.125 Kč (15.000 Kč zápůjčka + 13.125 Kč poplatek, z toho 2.683 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, 4.130 Kč jako odměna za zpracování a 6.312 Kč za administrativní činnost) formou 60 týdenních splátek po 469 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně, ke dni 19. 2. 2018 činila dlužná jistina částku 15.000 Kč a dlužný poplatek 13.125 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená zápůjčka úrokem z prodlení v zákonné výši, a dále úrokem ve výši 29 % ročně, který žalobkyně požaduje od 14. 12. 2018, (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni; změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Ke dni 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 33.153 Kč. Dále dne 24. 7. 2017 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 37.333 Kč (20.000 Kč zápůjčka + 17.333 Kč poplatek, z toho 3.577 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, 5.340 Kč jako odměna za zpracování a 8.416 Kč za administrativní činnost) formou 60 týdenních splátek po 623 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, když poslední splátka byla uhrazena dne 19. 10. 2017, ke dni 19. 2. 2018 činila dlužná jistina částku 15.881,38 Kč a dlužný poplatek 10.748,62 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená zápůjčka úrokem z prodlení v zákonné výši, a dále úrokem ve výši 29 % ročně, který žalobkyně požaduje od 18. 9. 2018, (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni; změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Ke dni 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 39.630 Kč. Ač byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek právním zástupcem žalobkyně a byla i upozorněna na možnost soudního vymáhání, neuhradila na svůj dluh ničeho. 2. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 7. 2017 [číslo] že se společnost [právnická osoba] a žalovaná dohodly na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalované zápůjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 17.333 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, současně žalovaná ve smlouvě potvrdila, že zápůjčku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, výše úroku v případě vrácení zápůjčky ve 60 splátkách byla sjednána ve výši 29 % p.a., -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 10. 2017 [číslo] že se společnost [právnická osoba] a žalovaná dohodly na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalované zápůjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 13.125 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 460 Kč, současně žalovaná ve smlouvě potvrdila, že zápůjčku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, výše úroku v případě vrácení zápůjčky ve 60 splátkách byla sjednána ve výši 29 % p.a., -) z karet zákazníka s žádostí, že žalovaná bydlí v nájemním bydlení, má základní vzdělání, je svobodná, má 5 vyživovacích povinností, pracovala v době uzavření druhé smlouvy jako obsluha výrobních strojů s čistým měsíčním příjmem 10.5760 Kč, avšak její pravidelný měsíční příjem byl 44.576 Kč, přičemž její běžné náklady jsou ve výši 3.000 Kč, v případě uzavření první smlouvy byla žalovaná nezaměstnaná, přičemž však její pravidelný příjem byl 16.642 Kč, jako dokumenty k ověření finanční situace byly použity výpisy z bankovního pracovní smlouva, výplatní pásky a výměr důchodu, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a z přílohy k této smlouvě, že pohledávky za žalovanou byly společností [právnická osoba] postoupeny žalobkyni, -) z dopisu ze dne 20. 1. 2020, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávky ze smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] byly postoupeny žalobkyni, -) z dopisu ze dne 28. 1. 2021, že byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby. 4. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny výše uvedené smlouvy o zápůjčce, přičemž žalovaná se zavázala vrátit zápůjčky spolu s dohodnutými poplatky v pravidelných týdenních splátkách. 5. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá nároků vyplývajících ze smluv o zápůjčce ze dne 24. 7. 2017 a dne 19. 10. 2017 - podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ o.z.“). 6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu (srov. ustanovení § 2392 o.z.) 8. Podle § 1879 a 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2020, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu n