17 C 35/2022-50 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 30. 7. 2021 u [název soudu] [anonymizováno] domáhala po žalované zaplacení částky 22.773,84 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne 13. 3. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 10.617 Kč (6.000 Kč zápůjčka + 4.617 Kč poplatek, z toho 799 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, 2.410 Kč jako odměna za zpracování a 1.408 Kč za administrativní činnost) formou 45 týdenních splátek po 236 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně, ke dni 1. 10. 2019 činila dlužná jistina částku 3.962,05 Kč a dlužný poplatek 3.382,79 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená zápůjčka úrokem z prodlení v zákonné výši, a dále úrokem ve výši 29 % ročně, který žalobkyně požaduje od 23. 1. 2020, (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni; změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Ke dni 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.344,84 Kč. Dále dne 6. 12. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 19.998 Kč (10.000 Kč zápůjčka + 9.998 Kč poplatek, z toho 3.296 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, 4.063 Kč jako odměna za zpracování a 2.639 Kč za administrativní činnost) formou 24 měsíčních splátek po 834 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, když poslední splátka byla uhrazena dne 8. 4. 2019, ke dni 1. 10. 2019 činila dlužná jistina částku 8.198,96 Kč a dlužný poplatek 7.230,04 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená zápůjčka úrokem z prodlení v zákonné výši, a dále úrokem ve výši 29 % ročně, který žalobkyně požaduje od 7. 12. 2020, (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni; změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Ke dni 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 22.634,20 Kč. Ač byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek právním zástupcem žalobkyně a byla i upozorněna na možnost soudního vymáhání, neuhradila na svůj dluh ničeho. 2. Okresní soud v Havlíčkově Brodě poté, co mu věc byla postoupena jako soudu místně příslušnému, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 12. 2018 [číslo] že se společnost [právnická osoba] a žalovaná dohodly na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalované zápůjčku ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 9.998 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč, současně žalovaná ve smlouvě potvrdila, že zápůjčku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, výše úroku byla sjednána ve výši 29 % p.a., -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 3. 2019 [číslo] že se společnost [právnická osoba] a žalovaná dohodly na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 4.617 Kč vrátit v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, současně žalovaná ve smlouvě potvrdila, že zápůjčku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, výše úroku byla sjednána ve výši 29 % p.a., -) z karet zákazníka s žádostí, že žalovaná žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, její čistý příjem byl 7.600 Kč, resp. 8.100 Kč, jako dokumenty k ověření finanční situace byly použity výpisy z bankovního pracovní smlouva a výměr důchodu, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a z přílohy k této smlouvě, že pohledávky za žalovanou byly společností [právnická osoba] postoupeny žalobkyni, -) z dopisu ze dne 6. 1. 2021, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávky ze smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] byly postoupeny žalobkyni, -) z dopisu ze dne 28. 6. 2021, že byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby. 4. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny výše uvedené smlouvy o zápůjčce, přičemž žalovaná se zavázala vrátit zápůjčky spolu s dohodnutými poplatky v pravidelných týdenních splátkách. 5. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá nároků vyplývajících ze smluv o zápůjčce ze dne 6. 12. 2018 a dne 13. 3. 2019 – podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o.z.“). 6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu (srov. ustanovení § 2392 o.z.) 8. Podle § 1879 a 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2020, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí