19 C 70/2022-31 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 14.3.2022 užil k přepravě vozidlo MHD na žalobkyní provozovaných linkách bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný užil dne 14.3.2022 k přepravě vozidlo MHD /metro linky B/ provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu (zápis o provedené přepravní kontrole). Jízdné v této době činilo 30 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 500 Kč (tarif, smluvní přepravní podmínky). Žalovanému pak byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka, potvrzení o odeslání písemnosti). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.). Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Dle. § 37 odst. 5 písm. c) téhož předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Ust. § 1970 o.z. pak stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely smlouvu o přepravě. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému poskytla přepravu, žalovaný však řádně a včas nezaplatil stanovené jízdné. Je tak povinen zaplatit nejen toto jízdné (30 Kč), ale i stanovenou přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a odpovídající úrok z prodlení od 1. dne, kdy se dostal s plněním tohoto dluhu do prodlení (15.3.2022) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.