3 C 184/2021-33 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou v jejím opraveném znění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], nejprve řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované, provedla lustraci žalované i ve svém interním systému, insolvenčním a živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a poté dne 18. 8. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. 216671. Podle této smlouvy se zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. v celkové částce 27 272 Kč ve 14 splátkách, přičemž 1. splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 18. 10. 2018. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila a sjednaný úvěr žalované poskytla, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, žalovaná na svůj závazek ničeho nesplnila a zůstala tak dlužna jistinu ve výši 15 000 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Provedenými důkazy soud zjistil: - ze žádosti o úvěr ze dne 18. 8. 2017, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč s požadovanou dobou splácení 14 měsíců; dále uvedla své osobní údaje, které byly ověřeny občanským průkazem, dále že je zaměstnaná a její mzda činí 17 714 Kč, což bylo ověřeno výplatními páskami, její měsíční výdaje činí 1 500 Kč na bydlení a 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, použitelný příjem tak činí 10 993 Kč, je rozvedená a má 1 vyživovací povinnost, nemá vlastní bankovní účet, - ze smlouvy o úvěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 18. 8. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. 216671, podle níž se úvěrující zavázal poskytnout úvěrované peněžní prostředky, tj. neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy, na dobu určitou s dohodnutým úrokem ve výši 15 % z poskytnuté jistiny s tím, že žalovaná se zavázala vrátit úvěr v celkové výši 27 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná do měsíce po podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení celkové dlužné částky byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019 a ze seznamu postoupených pohledávek, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 a podacího lístku, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 4. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že poté, co právní předchůdkyně žalobkyně prověřila na základě poskytnutých informací, které ověřila předloženými listinami relevantními pro posouzení schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet (§ 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena výše uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s dohodnutým úrokem a poplatky ve 14 pravidelných měsíčních hotovostních splátkách. Žalovaná však řádně a včas nedostála svým smluvním závazkům a zůstala tak dlužna jistinu ve výši 15 000 Kč. 5. Smlouva o úvěru je upravena v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Vzhledem k výše zjištěnému skutkovému stavu věci a podle citovaných ustanovení o. z. soud shledal žalobu důvodnou a podanou po právu, a proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaná žalobou uplatněný nárok nesporovala a v průběhu řízení zůstala pasivní a žalobě se nijak nebránila. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, předmětem je zaplacení dlužné částky úvěru, což je nárok, kterého se žalobkyně opakovaně domáhá ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž jde o peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 10. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).