8 C 193/2019-145 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobci nejprve domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil hranici mezi parc. [číslo] (pozemek v podílovém spoluvlastnictví žalobců, každý jedné ideální poloviny) a parc. [číslo] (pozemek součástí společného jmění žalovaných), oba pozemky v obci a [katastrální uzemí], podle poslední pokojné držby tak, že tato hranice probíhá po vnější hraně oplocení mezi oběma pozemky směrem k parc. [číslo]. Žalobci tvrdili, že hranice mezi pozemky není objektivně zjistitelná. Právní nejistota ohledně rozsahu jejich vlastnictví tak měla přinášet problémy např. v otázce údržby oplocení mezi pozemky či komplikace při zřizování staveb u společné hranice pozemků. Navíc žalovaní žádají o povolení stavby, která by se v těsné hranici pozemků měla nacházet (v nejbližším místě by měl dle projektové dokumentace být přesah střechy vzdálen od společné hranice pozemků pouze 5 cm). 2. Žalovaní žalobu odmítli. Poukázali na skutečnost, že dům [anonymizováno] a související pozemky (včetně parc. [číslo]) koupili v roce 1984 Hranice mezi žalobou dotčenými pozemky byla v té době vymezena původním dřevěným oplocením a po celou následující dobu nebyla ze strany žalobců nijak zpochybňována. V roce 2005 bylo původní dřevěné oplocení odstraněno na žádost žalobců, jimi následně umístěné dřevěné oplocení však hranici mezi pozemky nekopírovalo. Z původního dřevěného oplocení zůstal pouze jeden betonový a jeden kamenný sloupek umístěný v rozích parc. [číslo]. K neshodě ohledně hranice mezi pozemky došlo v roce 2019 v souvislosti s šetřením katastrálního úřadu. Žalovaní nadále měli za to, že hranice mezi pozemky je dostatečně přesně vymezena spojnicí vedoucí středem sloupků z původního oplocení. Navrhli tak zamítnutí žaloby. 3. V průběhu řízení žalobci (s ohledem na to, že hranice mezi pozemky shora objektivně zjistitelná je) navrhli změnu žaloby tak, aby soud určil, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou čarou mezi body 3, 6 a 9 v návrhu geometrického plánu předloženého znalcem [celé jméno znalce]. Naléhavý právní zájem na nově požadovaném určení žalobci dovozovali z existujícího sporu účastníků o průběh hranice mezi pozemky, a také z probíhajícího stavebního řízení, kdy umístění žalovanými plánované stavby je vázáno na konkrétní vzdálenost od hranice mezi pozemky. 4. Změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 1. 11. 2021, čj. 8 C 193/2019-117. 5. Žalovaní brojili i proti tomuto žalobnímu požadavku. Poukazovali na skutečnost, že žalobci s takovou změnou přišli„ pozdě“, tj. po koncentraci řízení ve sm. § 118b odst. 1 občanského soudního řádu, když veškerá jimi dříve uváděná tvrzení a důkazy směřovaly na podporu žalobního požadavku na určení hranice dle poslední pokojné držby. Popírali existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení. Odkázali na své původní vyjádření s tím, že to byli žalobci, kdo do roku 2019 nespornou hranici mezi pozemky začali zpochybňovat (v souvislosti s digitalizací katastru nemovitostí). Dle žalovaných hlavním důvodem žaloby není nejistota žalobců ohledně hranice pozemků, resp. jejich vlastnictví, ale snaha zkomplikovat a protáhnout stavební řízení vedené žalovanými ohledně plánované rekonstrukce domu. Žalovaní poukazovali i na to, že žalobci hranici mezi pozemky až do roku 2019 nečinili spornou ani v průběhu stavebního řízení probíhajícího od konce roku 2014. Žalovaní tak navrhli zamítnutí žaloby i s novým žalobním požadavkem. 6. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil tato skutková zjištění: - z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], že parc. [číslo] zapsaná na listu vlastnictví [anonymizováno] obec a [katastrální uzemí] je ve společném jmění manželů – žalovaných; dále že parc. [číslo] zapsaná na listu vlastnictví [číslo] obec a [katastrální uzemí] je v podílovém spoluvlastnictví žalobců (každého jedné ideální poloviny); - ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] a z výpovědi tohoto znalce, že při určení hranice mezi parc. [číslo] parc. [číslo] vycházel z polního náčrtu z roku 1921, na němž je vyznačena hranice dřevěného plotu, plot je vyznačen červenými kolmými čárkami a dle tehdejší metodiky čárky směřovaly do parcely vlastníka plotu, což v projednávané věci znamená, že plot je vlastníka parc. [číslo]; hranice mezi pozemky je v geometrickém plánu zachycena jako spojnice vnějších bodů sloupků směrem na parc. [číslo] (bodů po lícové straně sloupků plotu); tento závěr vychází z předpokladu, že za situace, kdy plot je dělící hranicí mezi pozemky, je málo pravděpodobné, že by si někdo nechával půl sloupku plotu na svém pozemku a půl na pozemku souseda. 7. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každá soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li je zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení (§ 1028 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o.z.). 8. Institutem určení hranice mezi pozemky v sm. § 2018 o.z. se již opakovaně zabývala judikatura soudů. 9. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (viz sp.zn. 22 Cdo 2171/2017, 22 Cdo 4127/2016 či 22 Cdo 4071/216) vyjádřil názor, že podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 2018 o.z. je, že hranice mezi pozemky opravdu nelze zjistit. Musí však jít o nezjistitelnost objektivní, nikoli subjektivní. Zjistí-li soud, že hranice lze objektivně určit (tj. zjistit kudy vede), podmínky pro žalobu dle § 2018 splněny nebudou a je namístě žalobu zamítnout. 10. V projednávané věci tak soud prostřednictvím znalce zjišťoval, zda hranice mezi parc. [číslo] parc. [číslo] je či není objektivně zjistitelná. A ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] a výpovědi tohoto znalce soud zjistil, že hranice objektivně zjistitelná je. Znalec dospěl k závěru, že hranice mezi pozemky vede po spojnici vnějších bodů sloupků plotu mezi pozemky po lícové straně sloupků směrem na parc. [číslo]. Znalec vysvětlil, že vycházel z jediného dochovaného listinného materiálu - polního náčrtu z roku 1921, na němž je vyznačena hranice dřevěného plotu. Červenými kolmými čárkami je vyznačen plot, když dle tehdejší metodiky čárky směřovaly do parcely vlastníka plotu, což je v daném případě parc. [číslo]. Závěr o průběhu hranice po vnější hraně sloupků plotu znalec dovodil i z logiky věci (je nepravděpodobné, že by si někdo nechával půl sloupku plotu na svém pozemku a půl sloupku na pozemku souseda). 11. Odpovídajícím nástrojem v případě subjektivní spornosti hranic mezi pozemky dle judikatury není postup dle § 2018 o.z., ale žaloba na určení vlastnického práva k pozemku. Jak Nejvyšší soud uvedl v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 4127/2016, občanský zákoník ve znění od 1. 1. 2014 zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná (s potřebou posoudit otázku naléhavého právního zájmu a navrhovaném určení ve sm. § 80 o.s.ř.). 12. Ze shora uvedeného plyne, že v případě subjektivní spornosti hranice mezi pozemky (což byl případ účastníků řízení) je řešením žaloba na určení vlastnického práva k odpovídající sporné části pozemků. Nikoli však žaloba na určení samotné hranice mezi pozemky. Ta se váže jen k institutu dle § 1028 o.s.ř., a tedy k objektivní spornosti hranice mezi pozemky. 13. Pokud byla hranice mezi parc. [číslo] parc. [číslo] byla sporná subjektivně (tedy jen mezi účastníky řízení je sporné, kudy hranice mezi pozemky vede), a žalobci se domáhali určení průběhu hranice, zvolili ke své ochraně nesprávný žalobní požadavek. Proto soud jejich žalobu zamítl. 14. S ohledem na výsledek sporu byli v řízení úspěšní žalovaní. Náleží jim tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady jejich právního zastoupení. Výše nákladů vyplývala z vyhl. č. 177/1996 Sb. a zahrnovala: odměnu advokáta při zastupování 2 účastníků řízení (§ 12 odst. 4 cit. vyhl.) při výši odměny za 1 úkon 1.200 Kč (1.500 Kč dle § 9 odst. 1 cit. vyhlášky sníženo dle § 12 odst. 4 o 20 %, tj. 1.500 Kč minus 300 Kč = 1.200 Kč), odměna za celkem 20 úkonů = 10 úkonů x 2 osoby (úkony dle § 11 odst. 1a,d,g cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, 6 písemných podání z 17. 2. 2020, 14. 7. 2020, 19. 1. 2021, 3. 6. 2021, 19. 7. 2021 a 28. 2. 2022, účast u 3 jednání konaných 27. 5. 2021, 1. 7. 2021 a 8. 3. 2022), celkem odměna 24.000 Kč, dále 2 x 10 náhrad hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) ke každému z úkonů shora po 300 Kč (tj. celkem 6.000 Kč), a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 6.300 Kč. Z celkových 36.300 Kč (24.000 Kč + 6.000 Kč + 6.300 Kč) náležejících žalovaným oprávněným společně a nerozdílně (žalobou dotčený pozemek je v jejich SJM) je každý ze žalobců povinen uhradit jednu polovinu, tj. 18.150 Kč (žalobci podíloví spoluvlastníci, každý jedné ideální poloviny pozemku). 15. Lhůta k plnění byla žalobcům stanovena dle §