8 C 227/2022-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným (poté, co řádně ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky [webová adresa]) dne 31. 10. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 7.400 Kč (zasláním na účet). Žalovaný se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem 2.195 Kč, žalobkyni splatit do 30. 11. 2020. Neučinil tak. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (5 x 500 Kč za písemné výzvy odeslané 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020 a 14. 1. 2021) v celkové výši 2.500 Kč, a dále na smluvní pokutu výši 4.248 Kč (smluvní pokuta za prodlení za dobu od 1. 12. 2020 do 28. 6. 2022 = datum vyhotovení žaloby činila 4.248 Kč = 0,10 % denně z částky 7.400 Kč) z níž žalobkyně žádá pouze 3.700 Kč (dle § 122 zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 0,5 x 7.400 Kč). Protože uvedené částky žalovaný nezaplatil dobrovolně, obrátila se žalobkyně se svým požadavkem na soud. Žádala, aby ten uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15.795 Kč (7.400 Kč + 2.195 Kč + 2.500 Kč + 3.700 Kč), to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.595 Kč (7.400 Kč + 2.195 Kč) od 1. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce datované 31. 10. 2020 a z dodatku k této smlouvě z téhož data, že se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 7.400 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky odpovídající výši zápůjčky věřiteli vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.195 Kč nejpozději do 30. 11. 2020 (čl.1, 1.3., 1.4. smlouvy); částku odpovídající výši zápůjčky měla žalobkyně poukázat na bankovní účet žalovaného (čl.1 smlouvy); okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky (i jakékoli její části) veškeré dosud vyúčtované poplatky přirostly k jistině zápůjčky a staly se součástí jistiny zápůjčky; v případě prodlení žalovaného s plněním jakéhokoli závazku dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a žalobkyně byla oprávněna požadovat i další účelně vynaložené náklady vzniklé jí v souvislosti s prodlením žalovaného, to dle rozpisu sazeb v sazebníku (čl.2 smlouvy) – výše nákladů činila v případě písemné (listinné) upomínky/výzvy k úhradě částku 500 Kč; -) z upomínek datovaných 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020 a 14. 1. 2021, že žalobkyně upomínala žalovaného ohledně úhrady dle smlouvy shora; předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně je datována 28. 2. 2022. 3. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o.z.). Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.). 4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi účastníky (žalobkyně jako vydlužitel a žalovaný jako vypůjčitel) byla uzavřena smlouva o zápůjčce (s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele řídící se též zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), a to distančním způsobem za využití prostředků dálkové komunikace (§ 1820 a násl. obč.zák.). Na jejím základě žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 7.400 Kč a žalovaný jí měl tuto částku vrátit spolu s poplatkem 2.195 Kč do 30. 11. 2020. Žalobkyně tvrdila a listinnými důkazy prokázala, že jí žalovaný zápůjčku se smluveným poplatkem dosud nevrátil. Ten to nijak nepopřel. Proto mu povinnost zaplatit dlužnou jistinu zápůjčky 7.400 Kč uložil soud. 5. V případě poplatku ten soud vyhodnotil jako úrok, neboť jde jednoznačně svou povahou a účelem o odměnu za poskytnutí úvěru. Nebylo možno přehlédnout, že žalobkyně byla v žalobou dotčeném smluvním vztahu v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o.z.), žalovaný pak v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný tak požíval zákonné ochrany dle § 1810 a násl o.z. A z tohoto úhlu pohledu soud ujednání smlouvy ohledně výše úroků posoudil. Z konstantní judikatury soudů (viz Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích pod sp.zn. 33 Odo 234/2005 nebo sp.zn. 26 Cdo 1587/2015) vyplývá, že nepřiměřeným (a tudíž neplatně sjednaným) úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Tentýž soud konstatoval, že s ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřeným úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů. Žádala-li žalobkyně za zápůjčku 7.400 Kč na dobu 1 měsíce úrok 2.195 Kč, šlo nepochybně o úrok mnohonásobě překračující obvyklou výši ročních úrokových sazeb v době poskytnutí zápůjčky. Soud jako obvyklou shledal roční úrokovou sazbu 30 %, což v případě částky 7.400 Kč činilo 2.220 Kč ročně, tj. 185 Kč měsíčně (2.220 Kč). 6. Žalobkyni tak náleží 7.400 Kč + 185 Kč úrok + 3x 500 Kč náhrada účelně vynaložených nákladů na upomínky (zaslání 4 upomínek v jednom měsíci soud rozhodně neshledal účelně vynaloženými náklady, proto byl žalobkyni přiznán nárok na náklady 2 upomínek za prosinec a jedné upomínky za leden). Dále žalobkyni náleží nárok na smluvní pokutu 3.700 Kč, kterou žalobkyně žádala ve výši odpovídající § 122 zák.č. 257/2016 Sb., dále též § 2048 a násl. o.z. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán z částky 9.595 Kč (ve smlouvě sjednáno, že v případě prodlení se úrok stane součástí jistiny), úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti zápůjčky (§ 1970 o.z.), výše úroku z prodlení dle § 2 vl.nařízení č.351/2013 Sb. 7. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 80 % (požadavek na 15.795 Kč, přiznáno 12.785 Kč), její procesní neúspěch (a současně procesní úspěch žalovaného) pak činil 20 %. Žalobkyni náleží (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.) právo na 60 % nákladů řízení (80 % minus 20 %). Ty představovaly náklady soudního poplatku 800 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky). Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů 1.200 Kč (60 % z 2.000 Kč). 8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).