106 C 17/2022-25 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované jakožto pojistiteli viníka dopravní nehody, ke které došlo dne 24. 9. 2019 v [obec] na křižovatce silnic č. 34 (ul. [ulice]) a silnice č. 38 (ul. [ulice]), zaplacení 15 427 Kč s příslušenstvím z titulu škody vzniklé v důsledku dopravní nehody, při níž byla způsobena škoda na vozidlu žalobce zn. Fiat Ducato, [registrační značka], vozidlem (pojištěným u žalované) [jméno] [příjmení], [registrační značka], s návěsem. Konkrétně mělo dojít k poškození vozidla žalobce na levé zadní straně (levý zadní blatník, zadní nárazník, levé zadní světlo), přičemž řidič vozidla pojištěného u žalované v záznamu o dopravní nehodě prohlásil svou vinu na uvedené dopravní nehodě. Žalovaná proplatila náhradu shora specifikované škody vzniklé žalobci na vozidle ve výši 18 769 Kč, žalobce však byl rovněž nucen si po dobu opravy svého vozidla zapůjčit náhradní osobní vozidlo na 24 dní (od 25. 9. 2019 do 18. 10. 2019) za částku 21 780 Kč. Žalovaná žalobci z této částky proplatila žalobci pouze částku za zapůjčení náhradního vozidla v délce 7 kalendářních dní, tj. 6 353 Kč. Žalobce však nebyl z důvodů na straně žalované schopen dříve zajistit opravu svého vozidla, neboť obhlídka vozidla byla likvidátorem povolaným žalovanou provedena až dne 2. 10. 2019 (dříve vozidlo nemohlo být opravováno) a pojistné plnění za škodu na vozidle obdržel žalobce až po sdělení žalované o ukončení škodné události přípisem ze dne 21. 10. 2019; do doby vyplacení plnění za škodu na vozidle je právem žalobce využívat náhradní vozidlo a požadovat refundaci nákladů půjčovného. Žalovaná tak žalobci nadále dluží 15 427 Kč a tuto částku nezaplatila ani přes výzvu (s lhůtou k plnění do 1. 12. 2021). 2. Okresní soud vydal dne 24. 11. 2022 usnesení podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), č. j. 106 C 17/2022-23, kterým žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě a v případě, že uplatněný nárok v žalobě zcela neuzná, vylíčila rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označila důkazy k prokázání svých tvrzení, nebo aby, v případě, nemůže-li podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, před uplynutím stanovené lhůty sdělila soudu, jaký vážný důvod jí v tom brání. Zároveň byla žalovaná poučena o následcích, které pro ni nastanou, nesplní-li povinnost uloženou jí tímto usnesením. Usnesení bylo žalované doručeno dne 19. 12. 2022. Žalovaná však na doručené usnesení ve stanovené lhůtě, která uplynula dne 18. 1. 2023, nijak nereagovala. 3. Žalovaná, pokud chtěla odvrátit účinky zákonné fikce uznání nároku uplatněného žalobou, měla ve stanovené lhůtě buď podat vyjádření ve věci samé obsahující výše uvedené náležitosti, nebo v určené lhůtě sdělit, z jakého vážného důvodu nemůže své povinnosti dostát a kdy tak učiní. Jelikož žalovaná nevyužila ani jednu z možností, postupoval soud podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř. a rozhodl rozsudkem pro uznání, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 4. Lze podotknout, že fingované uznání žalobou uplatněného nároku je institutem ústavně konformním, neboť žalovaný obdrží do vlastních rukou žalobu s výzvou a řádným poučením, přičemž záleží pouze na něm, zda se bude bránit a splní zákonem stanovené a jemu známé požadavky, nebo zdali zůstane pasivní. Vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž žalovaný staví svou obranu, a připojení listinných důkazů, jichž se dovolává, pak není nepřiměřeně zatěžujícím požadavkem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 13/15). Byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jejím zmeškáním předvídatelné právní následky, o jejichž závažnosti byl účastník náležitě poučen, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) postup soudu, kterým přijme s těmito právními následky korespondující opatření, a to zvláště v situaci, v níž účastníku žádný objektivní důvod vyjádřit se k podané žalobě nebránil. V případě, že za řízení nastala ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě, je v souladu s pravidly spravedlivého procesu, jestliže soud z jeho nečinnosti vyvodil zákonu odpovídající závěry a rozhodl rozsudkem pro uznání (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2936/2017, ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 967/2018, ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2735/2019, nebo ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2137/2020). 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) po 1 740 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4). Právní zástupce žalobce není plátcem DPH, pročež k nákladům řízení nepatří částka odpovídající dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř. a contrario). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 120 Kč je třeba zaplatit advokátovi (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 6. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 7. Tento rozsudek byl vydán bez nařízení jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.) a je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 3 o. s. ř.