106 C 9/2023-30 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení byla žalovaná nájemkyní bytu č. 83 o jedné místnosti s úplným příslušenstvím nacházejícího se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] ulici [anonymizováno], části [územní celek], obci [obec], a to na základě dodatku č. 1 ze dne 26. 6. 2019 ke smlouvě o nájmu bytu čj. 309/2013 ze dne 31. 12. 2013. Žalovaná ukončila nájem tohoto bytu ke dni 31. 12. 2022 a byt předala žalobci jako jeho vlastníkovi. Žalovaná dle žalobních tvrzení dosud dluží žalobci částku 639 Kč jako úroky z prodlení (18 Kč za opožděně zaplacené nájemné za leden 2022, částku 127 Kč za opožděně zaplacené nájemné za únor 2022, částku 79 Kč za opožděně zaplacené nájemné za březen 2022, 63 Kč za opožděně zaplacené nájemné za duben 2022, 42 Kč za opožděně zaplacené nájemné za květen 2022, 115 Kč za opožděně zaplacené nájemné za červen 2022 a 195 Kč za opožděně zaplacené nájemné za červenec 2022) a dále částku 29 130 Kč jakožto část nájmu za červenec 2022 ve výši 2 783 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení), celé nájemné za září 2022 ve výši 5 601 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 10. 2022 do zaplacení), celé nájemné za říjen 2022 ve výši 5 601 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení), celé nájemné za listopad 2022 ve výši 5 601 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 12. 2022 do zaplacení), celé nájemné za prosinec 2022 ve výši 5 601 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2023 do zaplacení) a nedoplatek služeb za rok 2021 ve výši 3 943 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 8. 2022 do zaplacení). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu. 2. Okresní soud vydal dne 29. 9. 2023 usnesení podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), č. j. 106 C 9/2023-28, kterým žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě a v případě, že uplatněný nárok v žalobě zcela neuzná, vylíčila rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označila důkazy k prokázání svých tvrzení, nebo aby, v případě, nemůže-li podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, před uplynutím stanovené lhůty sdělila soudu, jaký vážný důvod jí v tom brání. Zároveň byla žalovaná poučena o následcích, které pro ni nastanou, nesplní-li povinnost uloženou jí tímto usnesením. Usnesení bylo žalované řádně doručeno do vlastních rukou dne 3. 10. 2023. Žalovaná však na doručené usnesení ve stanovené lhůtě, která uplynula dne 2. 11. 2023, nijak nereagovala. 3. Žalovaná, pokud chtěla odvrátit účinky zákonné fikce uznání nároku uplatněného žalobou, měla ve stanovené lhůtě buď podat vyjádření ve věci samé obsahující výše uvedené náležitosti, nebo v určené lhůtě sdělit, z jakého vážného důvodu nemůže své povinnosti dostát a kdy tak učiní. Jelikož žalovaná nevyužila ani jednu z možností, postupoval soud podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř. a rozhodl rozsudkem pro uznání, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neboť měl za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává. 4. Lze podotknout, že fingované uznání žalobou uplatněného nároku je institutem ústavně konformním, neboť žalovaný obdrží do vlastních rukou žalobu s výzvou a řádným poučením, přičemž záleží pouze na něm, zda se bude bránit a splní zákonem stanovené a jemu známé požadavky, nebo zdali zůstane pasivní. Vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž žalovaný staví svou obranu, a připojení listinných důkazů, jichž se dovolává, pak není nepřiměřeně zatěžujícím požadavkem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 13/15). Byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jejím zmeškáním předvídatelné právní následky, o jejichž závažnosti byl účastník náležitě poučen, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) postup soudu, kterým přijme s těmito právními následky korespondující opatření, a to zvláště v situaci, v níž účastníku žádný objektivní důvod vyjádřit se k podané žalobě nebránil. V případě, že za řízení nastala ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. fikce uznání nároku uplatněného proti žalované v žalobě, je v souladu s pravidly spravedlivého procesu, jestliže soud z její nečinnosti vyvodil zákonu odpovídající závěry a rozhodl rozsudkem pro uznání (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2936/2017, ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 967/2018, ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2735/2019, nebo ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2137/2020). 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 489 Kč. 6. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 7. Tento rozsudek byl vydán bez nařízení jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.) a je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 3 o. s. ř.