14 C 70/2023-37 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17.000 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 17.000 Kč, který dne 25. 8. 2021 žalované vyplatila na její bankovní účet. Žalovaná však nesplatila úvěr a zůstala i přes upomínky nadále dlužna. Žalobkyně není schopna uzavření smlouvy doložit, proto požaduje vrácení částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Provedenými důkazy soud zjistil: - z potvrzení o provedené platbě, že dne 25. 8. 2021 byla z účtu předchůdkyně žalobkyně poukázána na účet žalované částka 17.000 Kč bez právního důvodu, - z předžalobní výzvy ze dne 8. 2. 2023, že žalované byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. - ze smlouvy o postoupení pohledávek, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávek, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 17.000 Kč bez právního důvodu, tuto částku žalovaná řádně a včas nevrátila ani na výzvu žalobkyně. Žaloba tak byla podána důvodně a po právu a soud jí zcela vyhověl včetně nároku na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když přihlédl též k tomu, že žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránila. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 1.780 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů.