18 C 47/2023-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 369,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba] (dále jen“ spořitelna“) a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla pohledávka spořitelny za žalovaným. Ke dni [datum] došlo k zániku společnosti [právnická osoba] a její jmění přešlo na žalobce. Spořitelna s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. [bankovní účet]. Spořitelna s žalovaným dále uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr do výše 15 000 Kč Smluvní strany dále dne [datum] uzavřely dodatek ke smlouvě o kontokorentním úvěru, na základě dodatku došlo ke změně kontokorentního úvěru do výše 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Žalovaný však svoje závazky vyplývající z této smlouvy porušil, sjednanou výši kontokorentu překročil a nevyrovnal nepovolené přečerpání. Nepovolený debetní zůstatek činil 11 369,90 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o.s.ř., kdy žalobkyně a ani žalovaný neměli proti tomuto postupu žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) z rámcové smlouvy o finančních službách, že byla uzavřena mezi spořitelnou a žalovaným dne [datum], na jejím základě byl žalovanému ke dni [datum] zřízen účet č. [bankovní účet], její součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky spořitelny, -) ze smlouvy o kontokorentním úvěru, že byla uzavřena mezi spořitelnou a žalovaným dne [datum], na jejím základě se spořitelna zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal předmětný úvěr splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat, úroková sazba byla stanovena ve výše 18,90 % ročně a RPSN 21,23 %, -) z dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném k účtu č. [bankovní účet], že byl uzavřen mezi spořitelnou a žalovaným dne [datum], kdy tímto dodatkem došlo mezi účastníky ke změně podmínek úvěru, konkrétně ke změně výši kontokorentního úvěru na 10 000 Kč, -) z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], že jeho majitelem je skutečně žalovaný, dále pak, že za období od [datum] do [datum] činil konečný zůstatek za účtu žalovaného částku ve výši 232 Kč, k [datum] tak došlo ke zrušení kontokorentního úvěru, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek, že spořitelna smlouvu uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] Dle článku II. Smlouvy došlo k postoupení pohledávky žalovaného, postoupení pohledávky spořitelna žalovanému písemně oznámila a to dne [datum], -) z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl opakovaně o plnění upomínán a upozorněn na možný soudní spor. 6. Soud z hlediska hmotného práva na posuzovanou věc aplikoval níže uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1879 o. z. a násl. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a uzavřela s ním smlouvu o úvěru, z níž řádně plnila tím, že žalovanému poskytla ve sjednané výši kontokorentní úvěr. Žalovaný sjednaný povolený limit překročil, čímž porušil smlouvu. Žalobkyně proto úvěr důvodně prohlásila za splatný. Žalovaný se dostal s plněním do prodlení, a proto soud uzavřel, že je nárok žalobkyně na vrácení nesplacené části úvěru a přirostlých úroků důvodný. Soud shledal žalobu jako po právu podanou, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinil sporná, nerozporoval existenci závazku ani výši dluhu. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. 12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci neměl úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o.s.ř.) Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé - § 11) po 300 Kč dle § 14b odst. 1, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 2 252 Kč. 13. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.