8 C 185/2022-135 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení jsou žalobce a žalovaná zapsáni v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], jako podíloví spoluvlastníci (každý jedné ideální poloviny) pozemků parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Žalobce nemá poznatky o tom, že by žalovaná byla žijící osobou. Informace o ní nezískali ani příslušné úřady (Český úřad zeměměřický a katastrální, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových či úřad obce, v jejímž obvodu se žalobou dotčené nemovité věci nacházejí). Žalobce na setrvání ve spoluvlastnictví s takovým podílovým spoluvlastníkem nemá zájem. Skutečnost, že spoluvlastník je neznámý, žalobci brání v řádném udržování a užívání věcí. Vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou s ohledem na skutečnosti shora není možné. Žalobce se proto obrátil na soud se žalobou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí shora s tím, že reálné rozdělení pozemků není s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů možné ani účelné. Žalobce proto navrhl, aby pozemky byly jako celek přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že bude povinen vyplatit vypořádací podíl. 2. Žaloba směřuje proti tzv. nedostatečně identifikovanému vlastníkovi, žalované [jméno] [příjmení]. Bližší údaje o této osobě se soudu nepodařilo zjistit. Proto soud akceptoval, aby účastníky řízení byli případně i neznámí dědicové po žalované [jméno] [příjmení] (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 22 Cdo 524/2023), když nabývací titul je z roku 1936. Těm soud pro toto řízení ustanovil usnesením ze dne 17. 1. 2023, čj. 8C 185/2022-78, opatrovníka (§ 29 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). 3. Opatrovník ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že vůči žalobě nemá námitek. Vzhledem k § 1050 odst. 2 ve spojení s § 3067 o. z. zjevně hrozí, že by spoluvlastnický podíl žalované na předmětných nemovitostech mohl přejít na stát; z tohoto důvodu je pro žalovanou výhodnější, aby soud spoluvlastnictví zrušil a předmětné nemovitosti přikázal za adekvátní náhradu do výlučného vlastnictví žalobce. 4. Z provedených důkazů učinil soud po skutkové stránce následující zjištění: -) z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], podle stavu ke dni 28. 7. 2022, že žalobce a [osobní údaje žalované] jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] každý jedné ideální poloviny s tím, že u žalované je uvedena pouze adresa [adresa žalovaného], [PSČ] [obec]; jako nabývací titul pro [jméno] [příjmení] je uvedena smlouva trhová z 3. 3. 1936; -) ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 22. 8. 2023 vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], že obvyklá cena žalobou dotčených nemovitých věcí ke dni 22. 8. 2023 činí 252.720 Kč; -) z výpisu ze spořicího účtu vedeného u [právnická osoba], [IČO], na jméno žalobce za září 2023, že na účtu byl konečný zůstatek 330.933,71 Kč. 5. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.). 6. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o.z.). 7. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné držbě (§ 1147 o.z.). 8. Žalovaná je osobou, u níž není zřejmé, zda ještě žije (viz datum nabývacího titulu – rok 1936). Žádné bližší údaje k ní se nepodařilo zjistit. Na užívání uvedených nemovitých věcí se nijak nepodílí, dlouhodobě o ně neprojevila zájem. Vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou není reálné. Je pochopitelné, že žalobce v takovém podílovém spoluvlastnictví dále setrvat nechce. Soud proto žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví zrušil. 9. Žalobce tvrdil, že reálné dělení žalobou dotčených nemovitých věcí není účelné. Žalovaná proti tomuto tvrzení nijak nebrojila. Soud proto v souladu s žalobním návrhem přistoupil k dalšímu zákonnému způsobu vypořádání – přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům. V projednávané věci soud v souladu se žalobním návrhem přikázal nemovité věci jako celek do výlučného vlastnictví žalobce a současně mu uložil zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši ½ z obvyklé ceny žalobou dotčených věcí (1/2 z částky 252.720 Kč, tj. 126.360 Kč). 10. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl v souladu se Stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, čj.Pl.ÚS-st .59/23. Tedy tak, že žádnému z účastníků řízení právo na jejich náhradu nepřiznal, když žádné zvláštní důvody pro jiné rozhodnutí nebyly v řízení tvrzeny ani nevyšly najevo. 11. Lhůta k vyplacení vypořádacího podílu byla stanovena s delší než obvyklou délkou, to s ohledem na výši vypořádacího podílu (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 12. České republice právo na náhradu nákladů řízení představovaných odměnou opatrovníka nenáleží.