8 C 7/2023-52 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Původně dva žalobci – manželé [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalobkyně] - žádali podanou žalobou o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu. K výzvě soudu pak žalobkyně [celé jméno žalobkyně] doplnila, že se domáhá určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu dané jí žalovaným dne 8. 9. 2022. Dodala, že jí žalovaný nájemní smlouvou ze dne 12. 4. 2022 pronajal byt [číslo] nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží obytné budovy čp [číslo] a čp [číslo] ve [obec] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím. Dne 8. 9. 2022 žalobkyně obdržela výpověď nájmu bytu s tím, že má hrubě porušovat dobré mravy (nepřístojným chováním, nadávkami, výtržnostmi a rušením sousedů). Žalobkyně výpověď označila za neplatnou, neboť se skutečnosti v ní uvedené nezakládají na pravdě. Navíc výpověď neobsahuje zákonné náležitosti – zejména poučení o právu nájemce namítnout neplatnost výpovědi. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud řízení ve vztahu k žalobci [celé jméno původního účastníka] zastavil – tento žalobce soudu sdělil, že účastníkem řízení je nadále [celé jméno žalobkyně], neboť jen ona uzavřela se žalovaným nájemní smlouvu. 3. Žalovaný uvedl, že jeho byt mají od r [číslo] pronajatý manželé [celé jméno původního účastníka]. V průběhu doby došlo k několika nepříjemným incidentům se spolubydlícími v domě, kteří si stěžovali. Snažil se situaci řešit domluvou. Nakonec byl ale nucen nájem bytu vypovědět. Mezi účastníky byly postupně sjednávány nové termíny ukončení nájemního vztahu. Nakonec měla žalobkyně sdělit, že byt bude vyklizen a předán do 20. 4. 2023. Žalovaný navrhl smírné vyřešení sporu. Následně vyjádřil ochotu uzavřít dohodu o prodloužení nájmu bytu do 15. 7. 2023 (za předpokladů blíže rozvedených v podání ze dne 3. 4. 2023). 4. K jednání nařízenému na 11. 4. 2023 se žalobkyně, ač řádně obeslána, bez omluvy nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak jednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). 5. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil následující zjištění: - ze smlouvy o nájmu bytu datované 12. 4. 2022, že žalovaný jako pronajímatel a vlastník bytu [číslo] nacházejícího se v [anonymizováno] podlaží obytné budovy č.p [číslo] a č.p [číslo] ve [obec] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím pronajal tento byt žalobkyni jako nájemci na dobu určitou od 1. 5. 2022 do 1. 5. 2023 (čl.I. a II. smlouvy); nájemné bylo sjednáno v čl.III. smlouvy; spolu se žalobkyní měli byt užívat i členové její rodiny – manžel [celé jméno původního účastníka], [datum narození], a 4 děti; - z listiny nazvané Výpověď z nájmu datované 8. 9. 2022 adresované žalobkyni a obsahující vlastnoruční podpis žalovaného, že žalovaný vypověděl nájem bytu shora ke dni 31. 10. 2022; ve výpovědi zmíněno nepřístojné chování žalobkyně, řešení problémů alkoholem, nadávky, výtržnosti; - listinou ze dne 24. 2. 2023 žalovaný vyzval manžele [celé jméno původního účastníka] k vyklizení bytu shora s tím, že termín k vyklizení 1. 2. 2023 již uplynul. 6. Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy (§ 745 odst. 1 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.). 7. Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně (§ 2286 odst. 1 věta prvá o.z.). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (§ 2286 odst. 2 o.z.). 8. Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla (§ 2290 o.z.). 9. Pokud šlo o žalobní návrh, je zřejmé, že se žalobkyně žalobou podanou u soudu dne 23. 12. 2022 domáhala určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu shora dané jí žalovaným dne 8. 9. 2022. Z obsahu podání žalobkyně ze dne 10. 1. 2023 současně vyplývá, že žalobkyně skutečnosti týkající se jejího chování uvedené ve výpovědi nepovažuje za pravdivé. Tudíž se dle soudu domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi ve sm. § 2290 o.z. Jak konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí pod sp.zn. 26 Cdo 4249/2016, soud se v řízení o přezkumu oprávněnosti výpovědi zabývá naplněností výpovědního důvodu. S ohledem na účel a smysl § 2290 o. z. a následky, které výpověď z nájmu bytu pro nájemce má, je třeba přezkum oprávněnosti výpovědi podle tohoto ustanovení chápat v širším slova smyslu. Neoprávněná proto bude i neplatná či zdánlivá výpověď. Proto se výrok rozhodnutí týkal oprávněnosti nikoli neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. 10. Pokud šlo o přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu dané pronajímatelem dne 8. 9. 2022, pak je zřejmé, že domáhala-li se ho žalobkyně žalobou podanou u soudu dne 23. 12. 2022, učinila tak opožděně (po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla). 11. Současně ale nebylo možno přehlédnout, že nájemní smlouvu dne 12. 4. 2022 uzavírala žalobkyně za trvání manželství s [celé jméno původního účastníka], [datum narození]. A žalobkyni a jejímu manželovi tak uzavřením nájemní smlouvy k uvedenému bytu vznikl společný nájem bytu manželi (§ 745 o.z.). Že by si manželé ujednali něco jiného, soudu tvrzeno nebylo (§ 745 odst. 2 o.z.). 12. Judikatura soudů, z níž lze vycházet i nadále, uzavřela, že účastníky řízení o určení neoprávněnosti výpovědi ze společného nájmu bytu manžely i řízení o určení neplatnosti výpovědi ze společného nájmu bytu manžely musí být vždy oba manželé (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 5939/2016 a 26 Cdo 1704/2008). To proto, že manželé jako společní nájemci bytu mají postavení nerozlučných společníků. Neúčastní-li se řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu všichni nerozluční společníci, tj. oba manželé jako společní nájemci bytu, nemůže být žalobě vyhověno pro nedostatek věcné legitimace. [celé jméno původního účastníka] se přitom k okamžiku vyhlášení rozhodnutí již řízení neúčastnil. 13. S ohledem na výše uvedené bylo namístě žalobu zamítnout. 14. V řízení úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady vynaložené žalovaným na jeho právní zastoupení, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby po 2.500 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1a,d,g cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, písemné podání – vyjádření k žalobě, a účast u jednání soudu), 3 x 300 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), náklady účasti u jednání = náhrada za ztrátu času při cestě k jednání soudu 6 x 100 Kč (§ 14 odst. 3 cit. vyhlášky) + náklady jízdného 1.350 Kč (434,60 Kč náhrada pohonných hmot = 5,6 l průměrná spotřeba na 100 km: 100 km x ujetých 176 km x 44,10 Kč + 915,20 Kč základní náhrada = 5,20 Kč x ujetých 176 km; § 13 odst. 4 vyhlášky, vyhl.č.467/2022 Sb.) a částka 1.890 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem je žalobkyně povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení 12.240 Kč. 15. Žalobkyně je povinna plnit v obvyklé lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).