15 C 4/2024-64 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 20. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 808.059,48 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi ní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalované finanční prostředky ve výši 788.883 Kč. Žalovaná se zavázala platit úrok ve výši 9,99 % ročně a poplatky dle platného Ceníku. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 10.544 Kč vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně prohlásila dne 1. 2. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované žalobkyně porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalované. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalované, žalobkyně její žádosti vyhověla. Žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení částky 799.006,69 Kč na jistině dluhu, poplatků v celkové výši 9.052,79 Kč, částky 50.774,50 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 9,99 % ročně počítaného z jistiny úvěru od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023, částky ve výši 75.905,55 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023 a dále smluvního úroku 9,99 % ročně z částky 799.006,69 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 799.006,69 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:Smlouvou o úvěru ze dne 23. 2. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou jako klientem se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 788.883 Kč na konsolidaci úvěrů a půjček, konkrétně vůči , jméno FO, a.s., ve výši 308.403 Kč podle smlouvy ze dne 12. 4. 2021, vůči žalobkyni ve výši 324.075 Kč, vůči , právnická osoba, , ve výši 31.500 Kč, vůči , právnická osoba, ., ve výši 98.700 Kč dle smlouvy ze dne 16. 5. 2021 a ve výši 10.500 Kč dle smlouvy ze dne 21. 10. 2021. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a zaplatit úroky 9,99 % ročně v měsíčních splátkách po 10.544 Kč.Dle listiny nazvané jako posouzení úvěruschopnosti datované 29. 1. 2022 žalovaná uvedla příjem ve výši 19.119 Kč, což bylo kontrolováno na základě předchozích transakcí žalované na účtu vedeném u , právnická osoba, . Žalobkyně dále ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Žalovaná na žádosti uvedla nulové výdaje, proto žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6.777 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti shora uvedené úvěry, které byly v rámci úvěrové žádosti zkonsolidovány.Dle výpisů z účtu žalované činil čistý příjem žalované cca 19.100 Kč měsíčně. Žalovaná měla další závazky vůči společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, .Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, .Dopisem ze dne 1. 2. 2023 žalobkyně oznámila žalované, že je dluh od 1. 2. 2023 okamžitě splatný a vyzvala žalovanou k plnění. Následně žalovanou o zaplacení upomínala.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).9. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.).11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Soud v daném případě uzavřel, že žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru sice dostatečným způsobem zjišťovala příjmovou stránku žalované, ale nedostatečně zkoumala stránku výdajovou. V prvé řadě při předpokládaných splátkách přesahujících polovinu jejího pravidelného příjmu nevyžadovala minimálně doložení skutečných nákladů na bydlení, nezkoumala např. vyživovací povinnost žalované. Výpisy z účtu dále ukazovaly na další (jiné než konsolidované) dluhy. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že při uzavírání smlouvy řádně (přiměřeně k poskytnuté výši úvěru, resp. výši splátek) posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou.13. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaná povinna vyplacenou, resp. nevrácenou částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Protože žalovaná uhradila částku 69.475,21 Kč, její dluh z titulu vydání bezdůvodného obohacení splněním v tomto rozsahu zanikl (§ 1908 odst. 1 o. z.). Je tak povinna uhradit , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 719.407,79 Kč za dobu od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023 v částce 67.703,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 719.407,79 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.14. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 89 %, žalovaná z 11 %, tedy čistý úspěch ža