3 C 52/2024-33 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 631,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 15 % z této částky od 8. 11. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“) uzavřené dne 3. 7. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností Multitude Bank p.l.c. (dále jen „úvěrující“) a žalovaným jako klientem, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15 631,50 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7. 11. 2023-11-07. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dále žalobkyně v návrhu podrobně popsala, jakým postupem byla smlouva uzavřena, a tvrdila, že úvěrující prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě takto zjištěných skutečností neměla úvěrující důvodné pochyby ohledně platební schopnosti žalovaného, a tak vyhověla jeho žádosti o úvěr. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného dále tvrdila, že úvěrující provedla lustraci též v databázích SOLUS, NRKI a BRKI, žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. Na základě lustrace a prohlášení žalovaného úvěrující nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit, když ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dospěla výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Úvěr byl poskytnut převodem z bankovního účtu úvěrující na bankovní účet žalovaného č. 131362000227/0100. Žalovaný byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil, avšak žalovaný dosud ničeho nezaplatil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1 .2020 mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:- z listiny – platební informace a z přehledu úvěru, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 3. 7. 2023 uzavřené mezi úvěrující a žalovaným s dohodnutým maximálním úvěrovým limitem 10 000 Kč, žalovaný čerpal úvěr výběrem částky 8 500 Kč dne 7. 3. 2023 a dalším výběrem částky 1 500 Kč,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1 .2020 mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení úvěrující, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni,- z předžalobní výzvy ze dne 22. 12. 2023 a podacího archu, že dne 22. 12. 2023 byla žalovanému odeslána výzva ke splnění dlužné částky.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. V projednávané věci žalobkyně neoznačila ani nepředložila soudu žádné důkazy k prokázání jejího tvrzení, že úvěrující prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Soud proto hodlal žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby označila k tomuto tvrzení důkazy. Jelikož se žalobkyně jednání nezúčastnila, přišla tak o možnost být v tomto směru poučena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009 sp.zn. 21 Cdo 5232/2007, pramen ASPI). Žalobkyně tak v tomto směru neunesla břemeno důkazní. Soud proto uzavřel, že úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Důsledkem absence tohoto postupu a nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení to, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou (žalovaným vybranou) částku 10 000 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl a žalobkyni přiznal nárok na dosud neuhrazenou jistinu 10 000 Kč, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to s ohledem na právní posouzení věci od druhého dne následujícího po dni, kdy mu byla doručena předžalobní výzva k plnění, která byla podle podacího archu odeslána dne 22. 12. 2023, žalovanému byla doručena za použití § 573 o. z. dne 29. 12. 2023, žalovaný mohl plnit dne 2. 1. 2024 a od 3. 1. 2024 je tak v prodlení. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně měla ohledně uplatněného nároku (počítáno ke dni rozhodnutí) ve věci úspěch v rozsahu 62,56 % a žalovaný v rozsahu 37,44 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí rozdíl, tj. 25,12 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, předmětem je zaplacení postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru, což je nárok, kterého se žalobkyně opakovaně domáhá ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž jde o peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 252 Kč. Soud nepřiznal advokátu odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za podání ze dne 26. 6. 2024, neboť soud žalobkyni vyzval, aby předložila soudu listiny prokazující její tvrzení, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a nikoliv, aby doplnila skutková tvrzení, která jsou již dostatečnou měrou obsažena v návrhu. Navíc podání žalobkyně neobsahuje ani žádné podstatné novoty. Náklady řízení ve výši 565,70 Kč (2 252 Kč x 25,12 %) je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.13. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).