7 C 40/2024-70 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně dne 14. 12. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, a to po prověření úvěruschopnosti. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn prostřednictvím kreditní karty čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala za sjednaných podmínek žalovanému opakovaně poskytnout peněžní prostředky, žalovaný se zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr žalobkyni vrátit (splácet ho v pravidelných měsíčních splátkách určených v úvěrové smlouvě) a zaplatit za to úroky. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce (2 772 Kč), když v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 631 764,90 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 579 616,99 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně tak úvěr ke dni 10. 7. 2023 zesplatnila a dopisem z téhož data požádala žalovaného o okamžité zaplacení dlužné částky. Žalovaný již na dluh ničeho neuhradil. Nadále žalobkyni dluží celkem , hodnota, Kč sestávající se z neuhrazené jistiny 119 999,20 Kč (částka rovnající se rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu), poplatků za pojištění 740,13 Kč (částka přestavuje pojištění CPI 246,71 Kč x 3 zahrnuté v 28. splátce 29. a 31. splátce), nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč (smluvní pokuta 500 Kč x 2 za opakující se prodlení žalovaného). Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 122 339,33 Kč s kapitalizovaným úrokem 17 041,48 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku 22,88 % ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. 11. 7. 2023 do dne sepsání žalobního návrhu 9. 10. 2023, z částky 119 999,20 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 854,51 Kč (zákonný úrok z prodlení za dobu od 25. 7. 2023 do 9. 10. 2023 při sazbě 15 % ročně), se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 122 339,33 Kč za dobu od 10. 10. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 119 999,20 Kč za dobu od 10. 10. 2023 do zaplacení;2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 14. 12. 2020 včetně úvěrových podmínek, že účastníci (žalovaný jako klient) uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 120 000 Kč, výší minimální měsíční splátky 2,31 % z úvěrového rámce (2 772 Kč), roční úrokovou sazbou 22,88 %, RSPSN 25,44 %; úvěr umožňuje opakovaně čerpat peněžní prostředky převodem na běžný bankovní účet klienta nebo prostřednictvím karty; ve smlouvě je uvedeno, že v případě opoždění žalovaného se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat: účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním vypočtené na základě skutečně provedených úkonů (ke dni uzavření smlouvy výše nákladů vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu 500 Kč (v případě, že by výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, činila by výše smluvní pokuty maximálně výši dlužné splátky); smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou; úroková sazba a poplatky byly uvedeny v sazebníku; nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky; poplatek upravoval čl.5.5., zároveň součástí smlouvy byl sazební poplatků; dle čl.6.1. mohla žalobkyně úvěr zesplatnit v případě, že žalovaný dlužil 2 a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce; zesplatnění nemá vliv na trvání smlouvy o úvěru, žalovaný byl povinen platit úroky až do doby, kdy úvěr zcela splatil; sankce jsou uvedeny v čl.7.1. znovu uvedena smluvní pokuta 500 Kč při zpoždění žalovaného se zaplacením splátky, a účelně vynaložené náklady na vymáhání, součástí smlouvy bylo i ujednání o pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru;- dle Potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 15. 8. 2019 ověření bonity klienta – v potvrzení uvedeno z jakých registrů bylo vycházeno, uvedeny údaje k osobnímu stavu klienta, k výši a zdrojům jeho příjmů; dále si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z účtu a úvěrovou zprávu;- z daňové přiznání soud zjistil, že žalovaný vykazoval za rok 2019 dílčí základ daně 304 200 Kč;- z přehledu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaný načerpal částku 722 852,31 Kč, na svůj dluh uhradil 579 616,99 Kč, dluh je tak ve výši 143 235,352 Kč;- z výzvy ke splacení celého úvěru soud zjistil, že žalobkyně vystavila na jméno žalovaného dopis, že s ohledem na prodlení s úhradou závazků vyplývajících z předmětné smlouvy je třeba splatit celý úvěr čerpaný na základě této smlouvy;- z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne 27. 7. 2023 k úhradě dlužné částky.5. Na základě výše provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne 14. 12. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 120 000 Kč, výší minimální měsíční splátky 2,31 % z úvěrového rámce (2 772 Kč), roční úrokovou sazbou 22,88 %; úvěr umožňoval opakovaně čerpat peněžní prostředky převodem na běžný bankovní účet klienta nebo prostřednictvím karty; ve smlouvě bylo uvedeno, že v případě opoždění žalovaného se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat: účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním vypočtené na základě skutečně provedených úkonů i smluvní pokutu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou; úroková sazba a poplatky byly uvedeny v sazebníku; nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky; poplatek upravoval čl. 5.5.; dle čl. 6.1. mohla žalobkyně úvěr zesplatnit v případě, že žalovaný dlužil 2 a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce; zesplatnění nemá vliv na trvání smlouvy o úvěru, žalovaný byl povinen platit úroky až do doby, kdy úvěr zcela splatil; sankce jsou uvedeny v čl. 7.1. znovu uvedena smluvní pokuta 500 Kč při zpoždění žalovaného se zaplacením splátky, a účelně vynaložené náklady na vymáhání, součástí smlouvy bylo i ujednání o pojištění. Žalovaný řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný načerpal částku 722 852,31 Kč, na svůj dluh uhradil 579 616,99 Kč, dluh je tak ve výši 143 235,352 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po řádně výzvě.6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).7. Podle § 86 odst. 1 ZSŮ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. o. z. a dle zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně umožnila žalovanému opakovaně čerpat finanční prostředky do výše dohodnutého úvěrového rámce a dále poskytla finanční prostředky z úvěru, a žalovaný se úvěr zavázal dohodnutým způsobem splácet. Z důkazů současně vyplynulo, že žalovaný nejprve na svůj dluh hra