7 C 76/2024-44 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 10 295,89 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že dne 27. 9. 2022 předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále předchůdce) s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí předchůdce poskytl 10 000 Kč a žalovaná se ji zavázala předchůdci vrátit do 28. 8. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem. Předchůdce přitom žalované poskytl daný úvěr prostřednictvím svých webových stránek , Anonymizováno, , kam se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, pak zaslala předchůdci žádost o poskytnutí úvěru a následně odsouhlasila, po prověření úvěruschopnosti ze strany předchůdce (lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, RBKI a NRKI), znění smlouvy verifikačním kódem , Anonymizováno, ve formě SMS. Žalovaný sjednanou částku nevrátil předchůdci řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2023 následně postoupil předchůdce tuto svou pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, . a následně tato společnost pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2023 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny 10 000 Kč, úrok 295,89 Kč a úroky z prodlení.2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:5. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 29. 7. 2022 předchůdce s žalovanou uzavřeli smlouvu, na základě které se předchůdce v této smlouvě zavázal poskytnout žalované 10 000 Kč v podobě spotřebitelského bezúčelového úvěru a žalovaná se mu je zavázala vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků předchůdcem spolu s poplatkem za sjednání úvěru a úrokem. Pro případ řádného splácení do 28. 8. 2022 byl úrok určen částkou 295,89 Kč při sazbě 36 % ročně a poplatek byl ve výši 1997,06 Kč, RPSN tak dosahovalo 1132,58 %, při překročení doby splatnosti činil úrok 295,89 Kč při sazbě 36 % ročně a poplatek byl 3 994,11 Kč, RPSN tak dosahovalo 7595,30 %. Na konci této listiny je pak obsaženo prohlášení, že žalovaná potvrzuje, že si ji přečetla a s jejím obsahem souhlasí (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, ).6. Z potvrzení , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 29. 7. 2022 byla z účtu , Anonymizováno, pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, zaslána částka 1 Kč (potvrzení o platbě , právnická osoba, ).7. Z potvrzení , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 29. 7. 2022 byla z účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, poukázána částka 10 000 Kč.8. Ze zprávy banky soud zjistil, že majitelkou účtu č. , č. účtu, je žalovaná, přičemž na tento účet byla v červenci 2022 poukázána částka 10 000 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2023 soud zjistil, že předchůdce uzavřel smlouvu se společností , právnická osoba, ., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky předchůdce za žalovanou.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., postoupila pohledávku za žalovanou ze shora specifikované smlouvy na žalobkyni.11. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že jí byla postoupena pohledávka ze shora specifikované smlouvy.12. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 10. 2023 včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky13. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 29. 7. 2022 právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se předchůdce v této smlouvě zavázal poskytnout žalované 10 000 Kč v podobě spotřebitelského bezúčelového úvěru a žalovaná se mu je zavázala vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků spolu s poplatkem za sjednání úvěru a úrokem. Pro případ řádného splácení do 28. 8. 2022 byl úrok určen částkou 295,89 Kč při sazbě 36 % ročně a poplatek byl ve výši 1 997,06 Kč, RPSN tak dosahovalo 1132,58 %. Pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovanou následně postoupila žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná dále již na smlouvu neplnila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu.14. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaná, na rozdíl od právního předchůdce žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat činnost s odbornou péčí.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Přestože sankce absolutní neplatnosti smlouvy při porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla do zákona o spotřebitelském úvěru zakotvena až v květnu 2022, nezbytnost jejího uplatňování plyne z předpisů evropského práva (směrnice 2008/48/ES).19. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.20. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku.21. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce ověřoval úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu však posuzování splnění podmínky úvěruschopnosti žalované proběhlo ze strany právního předchůdce žalobkyně nedostatečně, když proběhlo pouze lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, RBKI a NRKI. Žalobkyně přitom nepředložila žádné listiny, které by svědčily o dalším zkoumání majetkových poměrů žalované v době před uzavřením smlouvy - např. výpisy z bankovního účtu či mzdové listy, doklady o jeho výdajích či pracovní smlouvu, když uvedla, že k danému již ničeho více nechce navrhovat. Právní předchůdce žalobkyně tak po lustraci z veřejně dostupných databází nemohl učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda je žalovaná schopna řádně splnit svoje povinnosti ze smlouvy. I Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 24. 3. 2022, č. j 27 Co 18/2022 konstatoval, že „pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a p