3 C 35/2026-16 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 810,50 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , (dále jen „úvěrující“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Mezi úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena dne 21. 2. 2025 smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž úvěrující poskytla žalované úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 4 810,50 Kč nejpozději do dne 21. 8. 2025, přičemž ve smlouvě bylo dohodnuto přirůstání smluvního úroku k jistině. Úvěrující finanční prostředky vyplatila žalované dne 21. 2. 2025 bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná však úvěr dosud nevrátila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na základě provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , že úvěrující se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 16 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 112 %, který se žalovaná zavázala vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 272,07 Kč dle splátkového kalendáře. Smlouva je datována dnem 21. 2. 2025 a neobsahuje podpisy smluvních stran; pod slovem Věřitel: je uveden pouze text: „, právnická osoba, “, pod slovem Klient: je uveden pouze text: „K uzavření smlouvy došlo způsobem výše specifikovaným. , Jméno žalované, “.- z výpisu z běžného účtu, že dne 21. 2. 2025 byla na protiúčet č. , č. účtu, vyplacena bezhotovostním převodem částka úvěru 16 000 Kč,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postupitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena za žalobkyni.4. Soud neprovedl dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť se tyto vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a níže uvedenému právnímu posouzení ukázaly být nadbytečnými.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.11. Podle článku 3 odst. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.12. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.13. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný podpis úvěrující ani žalované (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě pod slovem Věřitel: je uveden pouze text: „, právnická osoba, “, pod slovem Klient: je uveden pouze text: „K uzavření smlouvy došlo způsobem výše specifikovaným. , Jméno žalované, “. Obojímu však nelze přiznat účinky podpisu smluvních stran, neboť nejde ani o jejich podpisy (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu) ani nelze z tohoto jednoznačně identifikovat, a to zejména u žalované, že to byla opravdu ona, kdo svým podpisem stvrdil právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisů smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Jelikož soud shledal neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši poskytnutého a nesplaceného úvěru, tj. ve výši 16 000 Kč. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalované byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalované odeslána dne 18. 9. 2025. Za použití § 573 o. z. byla tato výzva žalované doručena třetí pracovní den, tj. 23. 9. 2025, žalovaná mohla dluh zaplatit 24. 9. 2025, tudíž od 25. 9. 2025 je v prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 76,1 %, žalovaná měla ve věci úspěch v rozsahu 23,9 %. Čistý úspěch žalobkyně tak představuje rozdíl, tj. 52,2 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 833 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé) po 1 940 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/) a třikrát paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4). Náklady řízení v celkové výši 4 177,56 Kč (8 003 Kč krát 52,2 %) je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).19. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.20. Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání.