10 C 336/2019-84 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal vypořádání společného jmění manželů. Žaloba došla soudu dne 5. 11. 2019. Uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2018, č. j. 14 C 285/2017, který je pravomocný. Předmětem vypořádání učinil pouze závazky, a to nedoplatek půjčky u [právnická osoba], který činil ke dni 5. 10. 2018 částku 240 980 Kč a nedoplatek půjčky u [právnická osoba], který činil ke dni 5. 10. 2018 částku 56 105 Kč. Ohledně osobního automobilu Ford Mondeo vzal v průběhu řízení žalobce žalobu zpět a soud proto ohledně tohoto automobilu se souhlasem žalované řízení zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. Předmětem řízení tedy zůstaly nadále pouze závazky shora uvedené. Žalobce svou žalobu založil na tvrzení, že uvedené půjčky uzavřel za trvání manželství se žalovanou. Tvrdil, že peníze byly spotřebovány v domácnosti. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že o žalobcem uzavřených půjčkách vůbec nevěděla. Byla ženou v domácnosti, starala se o děti a veškeré ostatní záležitosti zajišťoval žalobce sám. Mezi účastníky není sporu o skutečnostech tvrzených žalobcem v žalobě o tom, že ostatní věci nejsou předmětem vypořádání SJM a o movitých věcech se dohodli ještě před podáním žaloby (§ 120 odst. 4 o.s.ř.). Provedeným řízením vzal soud za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry projednávané věci. Soud vzal za prokázané, že v žalobě žalobcem tvrzené dluhy, nedoplatky dvou půjček, netvoří součást společného jmění manželů. Je tomu tak z těchto důvodů: [právnická osoba] (č. l. 41 spisu) vzal soud za prokázané, že ke dni 24. 3. 2018 činil zůstatek prvního úvěru žalobcem tvrzeného 254 164,69 Kč. Manželka ve smlouvě ani v předsmluvních informacích nefiguruje, účel půjčky byl konsolidací. Dne 12. 8. 2016 bylo čerpáno 177 493,50 Kč na doplacení jiného úvěru a dne 12. 8. 2016 částka 122 506,40 Kč na osobní účet č. [bankovní účet]. Rovněž ohledně druhého úvěru manželka ve smlouvě nefiguruje. Z tohoto úvěru byla dne 2. 1. 2014 čerpána částka 96 726,10 Kč na doplacení úvěrového účtu ve zprávě označeného a téhož dne 2. 1. 2014 částka 503 276,80 Kč na osobní účet tam uvedený. Nedoplatek ke dni 24. 3. 2018 činil částku 62 723,18 Kč, ke dni 1. 5. 2017 částku 75 533,49 Kč a ke dni 8. 9. 2020 částku 25 388,52 Kč. Manželka se jednání pravděpodobně neúčastnila (viz zpráva na č.l. 41 spisu). Stav účtu prokazovaný žalobcem vyplývá z listiny na č.l. 2 p.v. a č.l. 3 spisu – potvrzení o stavu úvěru ke dni 5. 10. 2018. Žalobce byl v průběhu řízení opakovaně poučen o své povinnosti tvrdit rozhodné skutkové okolnosti a navrhnout důkazy o tom, zda jde o dluh tvořící součást SJM, či nikoliv (§ 118a o.s.ř.). Takový důkaz se však žalobci nezdařil. V případě dluhů musí být souhlas druhého manžela dán nejpozději ke dni jejich vzniku. Ani následný souhlas by nehrál roli, protože dluh vznikl a součástí SJM není. Důkazní břemeno o souhlasu druhého manžela je na manželovi, který tvrdil, že dluh je součástí SJM. Souhlas je se skutkovým zjištěním. Absentující souhlas má za následek, že dluh součástí SJM není. Nepochybně s ohledem na výši částky nejde o dluh, který by spadal do kategorie přiměřených majetkových poměrům manželům. Žalobcem navržený výslech svědka [jméno] [příjmení] žádný konkrétní a časově určený údaj o tom, že by manželka dala k uzavření smlouvy o půjčce předem souhlas, neobsahuje. Je pouze obecným tvrzením o tom, že mezi manžely si nevšiml žádného rozporu ohledně financí a že pokud mu je známo, všechno řešili společně. Důkaz výpovědi samotného žalobce je rovněž obecným údajem s tvrzením o tom, že o záležitostech rodiny se radil s otcem žalované a že všechno řešili společně v rodině a že u toho manželka byla, není žádným konkrétním a časově určeným údajem o tom, že by manželka dala k uzavření smluv o půjčce souhlas. Lze tedy uzavřít a na základě shora uvedeného soud vzal za prokázané, že manželka, tedy žalovaná, se jednání o uzavření předmětných smluv o úvěru nezúčastnila a ve smlouvách nefiguruje. Je to prokázáno i výpovědí samotného žalobce. Dále soud vzal za prokázané, že manželka (žalovaná) nedala souhlas k uzavření předmětných smluv o úvěru žalobcem. Důkaz zprávou [obec] spořitelny o výši úvěru v současné době žalobcem předložen nebyl s odůvodněním, že toho není třeba, protože požaduje vypořádání ke dni právní moci rozvodu. Ani soud s ohledem na uvedené skutečnosti, když nebylo prokázáno, že by dluh patřil do SJM takový důkaz nevyžadoval. Další důkazy nebyly navrhovány a ani z řízení potřeba provedení dalších důkazů nevyplynula. Z dalších provedených důkazů již soud nečinil žádné závěry významné pro skutkové a právní posouzení projednávané věci. Lze tedy učinit skutkový závěr: Manželka (žalovaná) nedala souhlas k uzavření smluv o úvěru u [obec] spořitelny žalobcem dne 2. 1. 2014 ve výši 600 000 Kč a dne 16. 8. 2016 ve výši 300 000 Kč. Jedná se o dluhy vzniklé sice za trvání manželství, avšak poměrně vysoké a pak pro jejich zařazení do SJM je nutné, aby jejich přijetí bylo podmíněno souhlasem obou manželů. Dluh z titulu těchto půjček tedy není součástí společného jmění manželů. Po rozvodu manželství rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2018, č. j. 14 C 285/2017 v žalobě uvedený závazek z titulu smluv o půjčce u [obec] spořitelny, uvedených ve výroku rozhodnutí, není součástí SJM. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31. 12. 2013 je tedy třeba (s výjimkami stanovenými v § 3038 až § 3040,) podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. podle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Soud v dané věci rozhodoval dle § 740 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020. Podle tohoto rozhodnutí majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů; součástí společného jmění nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají. Byly-li na pořízení majetkových hodnot ve společném jmění manželů použity prostředky opatřené takovým závazkem jen jednoho z manželů, který není součástí společného jmění manželů a který je povinen splnit jen zavázaný manžel po zániku manželství, nezakládá tato skutečnost při zániku společného jmění manželů nárok na vypořádání vnosu z odděleného majetku na společný majetek. K výlučnému závazku manžela, který takto majetkové hodnoty ve prospěch společného jmění manželů opatřil, může soud přihlédnout při vypořádání společného jmění manželů, např. při úvaze o disparitě podílů. Tento rozsudek je možno aplikovat na současnou právní úpravu a na konkrétní posuzovanou věc (předseda senátu NS ČR JUDr. Michal Králík). Jde o dluhy poměrně vysoké a proto pro jejich zařazení do SJM je nutné, aby jejich přijetí bylo podmíněno souhlasem obou manželů. Na rozdíl od relativně neplatných právních jednání, kterými se nakládá s majetkem tvořícím součást SJM, v případě dluhů musí být souhlas druhého manžela dán nejpozději ke dni jejich vzniku. Ani následný souhlas by nehrál roli, protože dluh vznikl a součástí SJM není. Pro úplnost je nutno dodat, že pro případné vypořádání by nebyla rozhodující výše dluhu ke dni zániku manželství (právní moci rozvodu), jak se žalobce nesprávně domnívá, ale ke dni rozhodování soudu Lze tedy učinit tento právní závěr: Dluh z titulu žalobcem tvrzených úvěrů u [obec] spořitelny, blíže popsaných ve výroku rozsudku, není součástí společného jmění manželů. Po rozvodu manželství účastníků rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2018, č. j. 14 C 285/2017, v žalobě uvedený závazek z titulu smluv o půjčce u [obec] spořitelny, uvedených ve výroku rozhodnutí, není součástí SJM a nemůže být proto předmětem vypořádání SJM dle § 740 a násl. občanského zákoníku. Ze všech těchto důvodů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Účastníci se však práva na náhradu nákladů vzdali.