12 C 176/2020-23 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku p. [číslo] orné půdy o výměře 7 891 m2 v katastrálním území a obci [obec]. Uvedl, že vlastní jeho ideální 1/6, 1/žalovaný 1/3 a 2/ žalovaný 1/2. Žádal, aby vypořádání soud provedl rozdělením pozemku na podzemky p. [číslo] podle geometrického plánu. Výměry nově vzniklých pozemků odpovídají spoluvlastnickým podílům. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Bránili se tím, že jim vyhovuje stávající stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 7 891 m2 je v rozsahu ideální 1/6 žalobce, 1/3 1/ žalovaný a v rozsahu 1/2 2/ žalovaný. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] číslo plánu [číslo] bylo zjištěno, že jím rozdělil pozemek [parcelní číslo] o výměře 7 891 m2 na pozemek [parcelní číslo] o výměře 3 946 m2, pozemek p. [číslo] výměře 2 630 m2 a pozemek [parcelní číslo] o výměře 1 315 m2. Nově vzniklé pozemky jsou stejně přístupné jako pozemek, z kterého vznikly. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou- li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Z těchto ustanovení vyplývá, že spoluvlastnictví lze zrušit a vypořádat, přestože některý ze spoluvlastníků se zrušením a vypořádáním nesouhlasí. Zohlednit lze pouze hledisko nevhodné doby či újmu spoluvlastníka. Zákon upřednostňuje reálné dělení věci podle podílů, je-li to možné, vylučuje to v případě, že by se rozdělením značně snížila hodnota věci. V daném případě žalobce a žalovaní spoluvlastní pozemek, který tvoří ornou půdu. Jeho rozdělení na reálné části je možné a rozdělením nedojde k zásahu do obhospodařování pozemku (setí, sklizeň apod.). Žalovaní netvrdili, že by na jejich straně vznikla jakákoliv újma. Nově vzniklé pozemky jsou stejně přístupné jako pozemek, z kterého vznikly. [příjmení] žalovaných, že jim vyhovuje stávající stav, není způsobilá k tomu, aby soud žalobci odepřel právo na zrušení a vypořádání. Soud proto podle § 1143 o. z. rozhodl o zrušení spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovanými a podle § 1144 odst. 1 o. z. rozhodl o rozdělení společného pozemku na geometrickým plánem nově vzniklé pozemky. Žalobce v řízení uspěl, ale práva na náhradu nákladů se vzdal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).