12 C 67/2021-33 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu 30. 3. 2021 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel 12. 11. 2015 smlouva o dílo, na základě které pro žalovaného provedl dílo a řádně ho dokončil. V čl. V odst. 1 s žalovaným sjednali zádržné ve výši 10 % z ceny díla, jehož uvolnění bylo vázáno na předání celé stavby bez vad a nedodělků investorovi. Celkové zádržné činí 165 893 Kč, a to z faktury [číslo] ve výši 87 021 Kč a faktury [číslo] ve výši 78 872 Kč. Žalovaný nesplnil svůj závazek informovat žalobce o předání a převzetí celé stavby investorem a žalobce se tak dozvěděl zprostředkovaně, že investor celou stavbu převzal bez vad a nedodělků. Přípisem z 6. 11. 2019 tedy žalobce vyzval žalovaného k úhradě zadržované částky, na což žalovaný nereagoval. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním tím, že pohledávka žalobce je promlčena. Potvrdil, že s žalovaným uzavřel 12. 11. 2015 smlouvu o dílo, v níž se žalobce v postavení zhotovitele zavázal provést pro žalovaného, jakožto objednatele, práce související s akcí„ [anonymizováno] [obec] – oddělení kontroly sterilit, oddělení diagnostiky TBC a navazující akce“. Za řádně provedené dílo se pak žalovaný zavázal uhradit objednateli smluvenou cenu. Dílo žalobce provedl, o čemž svědčí předávací protokol ze dne 10. 2. 2016. V čl. V odst. 1 smlouvy bylo sjednáno zádržné 10 % z celkové ceny díla. Podmínkou pro zaplacení zádržného je dle daného ustanovení smlouvy uplynutí 35 dní po předání a převzetí stavby investorem bez vad a nedodělků a předání všech dokladů a protokolů k předání investorovi a vyklizení místa plnění. Investorem byla [anonymizována dvě slova] [obec], se sídlem [adresa]. Předání a převzetí stavby investorem probíhalo postupně podle protokolů o předání a převzetí části díla ze dne 2. 12. 2015 a dva protokoly ze dne 22. 12. 2015, týkajících se částí díla. Posledním protokolem je pak protokol ze dne 20. 2. 2016, přičemž dílo bylo předáno bez připomínek či vad. Ve smyslu čl. V odst. 1 smlouvy vzniklo právo žalobce žádat zaplacení zádržného uplynutím 35 dní ode dne 20. 2. 2016, tj. od 27. 3. 2016. Právo je promlčeno a bylo promlčeno už v momentě, kdy žalobce zaslal výzvu dne 6. 11. 2019. Promlčecí doba ve smyslu § 619 o. z. započala dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo mohlo být uplatněno poprvé v okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl. Dnem počátku běhu promlčecí lhůty by zde tedy dle protokolu měl být den 27. 3. 2016. Žalobce musel už při provádění díla znát osobu investora. Nic mu tedy nebránilo, aby v přiměřeném čase po dni, kdy došlo k předání díla, které prováděl pro žalovaného, informoval u investora, popřípadě, aby se informoval přímo o splnění předpokladů pro vyplacení zádržného. Žalovaného podle smlouvy netížila povinnost informovat žalobce o předání a převzetí celého díla. Žalobce reagoval tak, že nemůže obstát tvrzení, že bylo na něm, aby se pídil po tom, kdy žalovaný dílo investorovi předal. S investorem nebyl žalobce v žádném právním vztahu, a tedy neměl jakýkoliv titul domáhat se na něm informací, které byly předmětem smluvního vztahu s žalovaným. Rozsah smluvního vztahu mezi žalovaným a investorem byl rozsáhlý a komplexní a nebyl žalobci ani znám. Předávání díla probíhalo postupně již od prosince 2015 O skutečnosti, že dílo bylo předáno a převzato investorem se dozvěděl zprostředkovaně až počátkem listopadu 2019. Žalobce se dále dovolával ustanovení § 6 o. z., podle kterého nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, tedy jednání, které vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. V daném případě žalovaného tížila povinnost vyrozumět žalobce o skutečnosti, že bylo dílo předáno a převzato investorem a vznikl tak nárok na uvolnění zádržného. Dle poctivého obchodního styku a zvyklostí je běžné u větších celků sjednání zádržného. Poctivý obchodní styk však předpokládá, že zavázaná osoba uvolní zádržné na základě sjednaných podmínek a informací, kterými disponuje pouze ona, jak je tomu i v tomto případě, a to řádně a včas, aniž by k tomu bylo třeba jakýchkoliv dalších formalit. Mezi stranami nebylo sporu v tom, že ve smyslu čl. V odst. 1 smlouvy o dílo z 12. 11. 2015 vzniklo žalobci právo žádat zaplacení zádržného uplynutím 35 dní ode dne 20. 2. 2016, tj. od 27. 3. 2016, kdy bylo dílo předáno investorovi. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Ustanovení § 619 o. z. upravuje obecně počátek běhu promlčecí lhůty u nároků vymahatelných u orgánu veřejné moci. Lhůta počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásadu, že práva patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Určení, kdy se oprávněný o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty objektivně dozvědět měl a mohl, závisí na okolnostech případu, přičemž je u něj přepokládáno vynaložení obvyklé míry pozornosti, pečlivosti i opatrnosti (srov. Tégl a Weinhold. In: Melzer, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek III, § 419-654 a související společná a přechodná ustanovení. Praha: Leges, 2014, s. 949, 953) - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019 a ze dne 15. 12. 2020 sp. zn. 25 Cdo 1620/2020. Soud souhlasí s žalovaným, že žalobce se při vynaložení obvyklé míry pozornosti a pečlivosti mohl dozvědět o skutečnosti, že dílo investor převzal. Z pohledu určitého standardního, běžného fungování společností jako je žalobce se jeví jako neobvyklé, že se žalobce o této rozhodné skutečnosti pro vyplacení zádržného více nezajímal. Ze smlouvy nevyplývá povinnost žalovaného o této skutečnosti žalobce informovat. Žalobce žalovaného nevyzýval k podání informace o předání díla investorovi. Žalobci nic nebránilo, aby investora - [anonymizována dvě slova] [obec] požádal o informaci o předání. Tuto povinnost by investor musel sdělit postupem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Navíc žalobce se mohl na místě provádění díla osobně přesvědčil o tom, zda dílo slouží k poskytování zdravotní péče, což by jistě znamenalo, že bylo investorovi předáno bez vad a nedodělků. Z upomínky z 25. 4. 2016, kterou žalobce zaslal žalovanému, což vyplývá z kopie doručenky a výpisu z knihy přijaté pošty, je navíc zřejmé, že žalobce už 25. 4. 2016 musel vědět, že došlo k předání díla investorovi, protože uvedl, že došlo k splatnosti zádržného. Soud se neztotožnil s žalobcem, že upomínkou neměl na mysli, že došlo ke splatnosti zádržného a sepis tohoto dokladu byl nutný pro účetnictví, kdy do 30. 4. 2016 muselo být sepsáno, jaké pohledávky žalobce má pro audit, protože žalobce vede hospodářský rok od dubna do dubna. V takovém případě by upomínku žalobce nezasílal žalovanému. Ve smyslu čl. V odst. 1 smlouvy vzniklo právo žalobce žádat zaplacení zádržného uplynutím 35 dní ode dne 20. 2. 2016, tj. od 27. 3. 2016, kdy bylo dílo předáno investorovi. Před podáním žaloby 30. 3. 2021 uplynula tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o. z. Právo na zaplacení zádržného 165 893 Kč je proto promlčeno. Podle § 1 odst. 2 o. z. platí, že zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V ustanovení § 6 o. z. zákonodárce každému ukládá povinnost jednat v právním styku poctivě, a zároveň stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, popř. z protiprávního stavu, který způsobil nebo nad kterým má kontrolu. Zákonodárce současně stanoví, že zjevné zneužití práva, tzn. šikanózní jednání, nepožívá právní ochrany, a nebude tedy vymahatelné prostřednictvím veřejné moci (§ 8 o. z.) Tyto principy mají zajistit slušné a poctivé prostředí, a na jejich základě je soudům umožněno zmírnit tvrdost zákona a uplatnit pravidla slušnosti a spravedlnosti. Povinnost jednat v souladu s dobrými mravy vyplývá i z ustanovení § 547, § 580 a § 588 o. z. II. ÚS 309/95. V daném případě žalovaného podle zákona ani podle smlouvy netížila povinnost vyrozumět žalobce o skutečnosti, že bylo dílo předáno a převzato investorem a vznikl tak nárok na uvolnění zádržného. Lze připustit, že je obvyklé, že o takové skutečnosti poctivý smluvní partner druhou stranu bez dalšího informuje. Situaci, kdy tak žalovaný neučinil, však nelze ve světle výše popsaných skutečností považovat za natolik inte