13 C 278/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 40 069,43 Kč plus příslušenství pohledávky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 14. 5. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 14. 5. 2019, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a úhrady za služby. Celkové náklady poskytnutého úvěru činily 37 184 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, když nehradil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byly pohledávky žalovaného postoupeny na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 069,43 Kč bez příslušenství (jistina 18 683,90 Kč, dlužné úhrady ve výši 21 385,53 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 745,29 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od 15. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 20 301,57 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 14. 5. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 14. 5. 2019, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a úhrady za služby. Celkové náklady poskytnutého úvěru činily 37 184 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, když nehradil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byly pohledávky žalovaného postoupeny na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 069,43 Kč bez příslušenství (jistina 18 683,90 Kč, dlužné úhrady ve výši 21 385,53 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 745,29 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od 15. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 20 301,57 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalobce doložil tyto skutečnosti smlouvou o úvěru, předpisem splátek, transakční historií, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr spolu s poplatky a spolu s úroky vyplývá z § 2395 o. z. ve spojení se smlouvou o úvěru. Oprávněný je též požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobce požaduje placení úroků od 21. 5. 2020, tedy následující den poté, co byla pohledávka postoupena na žalobce. Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž je žalobce oprávněn požadovat i smluvené úroky z prodlení, k čemuž se platně žalovaný zavázal ve smlouvě, a to i včetně sjednaných poplatků za poskytnutí zápůjčky a úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tento řádně a včas vyzval žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 603 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 3 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 1 500 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 3 781 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).