13 C 303/2019-307 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky 423 692 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jsou manželé a poskytli žalovanému, který je jejich zetěm, na základě ústně sjednané smlouvy o zápůjčce mimo jiné finanční prostředky ve výši 423 692 Kč Tyto finanční prostředky zaslali žalobci dne 9. 4. 2018 dle dohody se žalovaným na jím sdělené platební údaje a byly poskytnuty na dostavbu rodinného domu ve společném jmění žalovaného a jeho manželky, resp. na úhradu služeb v souvislosti s dostavbou rodinného domu. Žalovaný přislíbil vrácení finančních prostředků po obdržení finančního plnění – dotace - v rámci programu„ Nová zelená úsporám“ poskytovaného Ministerstvem životního prostředí. Částka získaná v rámci tohoto dotačního projektu měla plně pokrýt zápůjčku poskytnutou mu žalobci. Žalovaný obdržel dotace v období 7/ 2018 na svůj osobní účet, k němuž jako jediný měl dispoziční oprávnění. E-mailem ze dne 7. 8. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení, zda již obdržel zažádané dotace, a to právě v souvislosti s částkou vyplacenou dle smlouvy o zápůjčce. Dne 9. 8. 2018 žalovaný e-mailem sdělil, že dotace mají být vyplaceny ve lhůtě cca 3 týdnů a potvrdil, že po jejich obdržení zápůjčku vrátí. E-mailem ze dne 4. 9. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení stavu věci. Žalovaný e-mailem z téhož dne znovu sdělil, že čeká vyplacení peněz ve lhůtě cca 3 týdnů s tím, že dotaci má potvrzenou a žádal o posečkání. Žalobce a) dále žádal zaplacení zapůjčených finančních prostředků a předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2019, která byla žalovanému doručena dne 2. 8. 2019, vyzvali žalobci žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k vrácení finančních prostředků v žalované výši ve lhůtě 14 dnů od jejího doručení. Přípisem ze dne 30. 8. 2019 prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaný nárok žalobců odmítl. 2 Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok žalobců neuznává. Namítl, že se jedná o nárok vůči společnému jmění žalovaného a jeho manželky, což plyne ze samotné žaloby i z přiložené faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], která je vystavena na oba manžele. Účastníci nejednali o poskytnutí půjčky, kdy finanční prostředky byly poskytnuty žalobcem a) přímo na účet této společnosti, nikoli na účet žalovaného, který by je posléze převedl na účet dodavatele. Zdůraznil, že mezi ním a manželkou panují neuspokojivé vztahy, neboť jsou v rozvodovém řízení a výzva k zaplacení byla žalovanému doručena v bezprostřední časové návaznosti na doručení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí okresního soudu o tom, že žalovaný má právo se stýkat s vnuky žalobců v přiměřeném rozsahu. Dle názoru žalovaného se jedná o plnění, které bylo poskytnuto v režimu ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaný v případě, že by soud shledal vymáhanou pohledávku jako oprávněnou, namítl, že tato pohledávka zanikla započtením. Žalovaný spolu se svou manželkou průběžně poskytl žalobcům finanční prostředky, které žalobci přislíbili zhodnotit. Splatnost této půjčky byla sjednána tak, že poskytnuté finanční prostředky budou vráceny v průběhu výstavby rodinného domu žalovaného a jeho manželky, a to zhodnocené. Žalobci a) byly poskytnuty tyto částky: -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 5. 2011 -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 24. 5. 2011 - 100 000 Kč bezhotovostním převodem dne 9. 11. 2011 - 35 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 - 13 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 - 75 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 7. 2012 - 25 000 Kč bezhotovostním převodem v 07/ 2012 z bankovního účtu [anonymizováno] [příjmení], ke kterému žalovaný nemá dispoziční oprávnění 3 O režimu výnosů zpracoval žalobce a) tabulku, kterou předal žalovanému. Dohoda byla, že tyto finanční prostředky žalobci vydají žalovanému v průběhu dostavby domu [adresa] ve [část obce], ale nestalo se tak. Žalovaný si musel vzít v průběhu stavby další úvěr, a proto bylo poskytnuto plnění ze strany žalobců. K vrácení jistiny této pohledávky vyzval žalovaný žalobce formou e-mailu žalobce a) dne 15. 7. 2019. K úhradě nedošlo. 4 Ke vznesené námitce započtení žalobci odmítli existenci pohledávky a namítli neplatnost započtení. Žalovaný se o své vůli chtěl podílet na investování žalobců v letech 2011 – 2012, když nepravdivě uvedl, že tak mohl učinit sám. Žalovaný neměl uzavřenou komisionářskou smlouvu a neměl potřebný finanční obnos, aby tak mohl učinit sám, což žalovaný věděl. Jedinou možností, jak se podílet na investici, bylo připojení se k portfoliu žalobců. Zároveň jako lživé tvrzení žalovaného označili žalobci jeho tvrzení, že se žalobci zavázali údajně zapůjčené finanční prostředky vrátit se zhodnocením v průběhu výstavby rodinného domu. 5 Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že oba manželé zapůjčili peníze žalovanému a jeho manželce, kteří tyto peníze potřebovali na dočasnou dobu na uhrazení faktury firmě [právnická osoba], což bylo podmínkou pro kolaudační rozhodnutí a následně podmínkou pro vyplacení zelené dotace. Vrácení peněz bylo přislíbeno v případě, když budou splněny podmínky a přijde jim dotace. Splatnost byla domluvena při příchodu na účet žalovaného. To znamená, že jakmile peníze přijdou na jeho účet, tak on jim je přepošle. Výše dotace byla 530 000 Kč, žalobci jim půjčili 430 000 Kč, takže nebyl důvod, proč by jim nemohli peníze splatit. Půjčka se měla vrátit z prostředků zelené dotace. Dotace byly vyplaceny na osobní účet žalovaného. V e-mailové korespondenci toto žalovaný přislíbil. Následně žalobci zjistili, že dotace jim již byla vyplacena, přesto si žalovaný vymýšlel zástupné důvody, proč nelze půjčku vyplatit. Peníze žalobci posílali na základě údajů, které jim předal žalovaný přímo na účet firmy [právnická osoba] Byly tam i nějaké další práce. V roce 2010 žalobce a) svým jménem uzavřel komisionářskou smlouvu na investování financí. Do roku 2012 zde investoval peníze. Koncem roku 2012 byla tato investice zmařena, když peníze byly zpronevěřeny a za tuto zpronevěru byl odsouzen [titul]. [příjmení]. Žalovaný se po opakované urgenci chtěl k této investici připojit a zhodnotit úspory, takže přes jejich účet přešly společné peníze žalovaného a jeho manželky na tento investiční produkt. Jsou to ty částky, které byly doloženy, a bylo to v letech 2011 a 2012. Žalobci mu nic neslibovali, nic negarantovali, ani neměli žádné finanční prostředky, které by umožnily mu něco platit. Žalovaný s manželkou u nich bydleli od roku 2009 do roku 2018. Žalovaný s manželkou spolu nežijí. Je pravdou, že dcera má nového partnera, se kterým má potomka. Dispoziční právo k účtům měl pouze žalovaný, což bylo uvedeno i vůči té dotaci. Z tohoto důvodu není žalována i dcera, když neměla dispoziční právo k účtům. Podmínky byly ujednány pouze ústně a bylo potvrzeno písemnou formou od žalovaného, že budou vráceny finanční prostředky. Dcera neměla finanční prostředky, takže je nemohla vrátit. Dále žalobce a) uvedl, že neměli k dispozici smlouvu, kterou měl uzavřenou pan [příjmení] s panem [příjmení], ale ví, že ty prostředky tam byly poukázány. Chtěli finanční prostředky po panu [příjmení] vrátit, když se připojil k trestnímu stíhání proti panu [příjmení], ale ta zpronevěra byla tak velká, že nemělo cenu ty prostředky požadovat zpět. Žalobci měli uzavřenou smlouvu s panem [příjmení], požadovali po něm vrácení peněz, ale soudně to po panu [příjmení] nevymáhali, protože by zaplatili spoustu peněz na soudní poplatky a věděli, že ta činnost by byla marná. O těchto skutečnostech žalovaný věděl. Se žalovaným smlouvu o poskytnutí prostředků písemně nepodchytili, on nechtěl. Kvalitativní rozdíl mezi těmito dvěma investicemi je ten, že žalobci žalovanému nic neslíbili, když bude investovat, ale on jim slíbil vrácení peněz. Žalobce a) osobně žalovanému nic neslíbil, žalovaný viděl komisionářskou smlouvu a viděl ty podmínky. Žalovaný má vysokoškolské ekonomické vzdělání a je svéprávný, aby posoudil investované prostředky. Žalovaný viděl podmínky smlouvy, samozřejmě každá investice se může zhodnotit i znehodnotit. Samozřejmě každá investice je určena k tomu, aby byla zhodnocena, ale zde nebyly garance na 100 % zhodnocení. Investice může být i znehodnocena, ale to, že dojde k podvodu, to žalobci nemohli předvídat. 7 Žalobkyně b) ve své účastnické výpovědi potvrdila, že žalovanému a jeho manželce při dostavbě domu došly finance. Aby mohli uplatnit dotace, museli mít proplacenou fakturu firmě [právnická osoba] a provedenou kolaudaci, a teprve poté mohli požádat o dotace. Žalovaný požádal manžela, aby peníze zaplatil přímo té firmě. Bylo domluveno, že až stát vyplatí žalovanému dotace, tak jim ta půjčka bude vrácena. Takže manžel zaplatil fakturu firmě [právnická osoba] Byla to půjčka, kdy manžel vyšel vstříc manželům [příjmení], aby mohli doplatit fakturu firmě [prá