14 C 292/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 957,40 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba], [IČO]), zapůjčil žalovanému podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 11. 2018 peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, když svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce nehradil řádně a včas. Pohledávka ze smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek jako novému věřiteli. Před podáním žaloby žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 11. 2018 vzal soud za prokázané, že spol. [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel při podpisu smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal v plné výši věřiteli vrátit, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 996 Kč, a zaplatit k tomu úroky (29 % p.a.) a poplatky v souhrnné výši 11 898 Kč, dohromady 23 898 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 8. 11. 2020. Z předložené historie plateb žalovaného vzal soud za prokázané, že poslední platbu na dluh provedl žalovaný dne 17. 2. 2019, a že žalovaný svými platbami uhradila na dluh z této smlouvy toliko 3 000 Kč. Původní věřitel tak evidoval za žalovaným pohledávku ve výši 19 957,40 Kč sestávající z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 10 842,01 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 9 115,39 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a její vzal soud za prokázané, že pohledávka z posuzované smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek řádně vyrozuměn. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. spol. [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v souladu s uzavřenou smlouvou, avšak žalovaný porušil svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když na zápůjčku plnil jen v částečném rozsahu. Postoupení pohledávek z předmětné zápůjčky z původního věřitele na žalobkyni posoudil soud dle § 1879 a násl. o. z. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úředním sdělením [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Soud jednal podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I. proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 19 957,40 Kč – ze zápůjčky uzavřené dne 8. 11. 2018. Soud dále žalovanému uložil povinnost k zaplacení příslušenství přiznané pohledávky žalobkyně, a to v podobě úroku z nesplacené jistiny zápůjček a úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 957,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.