18 C 65/2020-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne [datum] na lince [číslo] hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem města Hradce Králové, a.s. nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazu, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§115a o.s.ř.). Z hlášení o porušení přepravních podmínek [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna městskou policií za přítomnosti přestupce, použil na lince [číslo] hromadné dopravy v místě kontroly Metuje, směr [část obce] - [příjmení] hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne [datum] v 6:28 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné po výzvě nezaplatil, zápisy podepsal a byl poučen dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalovanému. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem číslo 111/94 Sb. v platném znění ust. § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zák. č. 266/94 Sb. v platném znění, Přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný vzhledem k tomu, že dne [datum] použil hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobkyně a neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušil shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku [částka]. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění vyhl. číslo 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.