20 C 152/2021-29 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu dne 14. 5. 2021 po žalovaném zaplacení uvedené částky s přísl. jakožto vynaložených nákladů za dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření v návaznosti na to, že dne 12.5.2018 byl hlídkou PEO PČR kontrolován žalovaný jakožto řidič osobního motorového vozidla pod vlivem omamných a psychotropních látek. Následně byl tedy žalovaný hlídkou PČR dopraven k lékařskému vyšetření, spojenému s odběrem biologického materiálu, kterému se žalovaný podrobil na PZS [obec]. Specifickým vyšetřením byla v moči žalovaného prokázána přítomnost metamfetaminu v organismu. Doprava žalovaného do zdravotnického zařízení představuje náklady ve výši 21 Kč. Za odběr vzorků biologického materiálu PČR uhradila zdravotnickému zařízení částku 753 Kč a za rozbor částku 485 Kč Celkem tedy 1259 Kč. Žalovaný se nevyjádřil. Soud věc rozhodl aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím. To vyplývá z listin /ISAS/ vč. úředního záznamu, protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření, 2x faktury z nemocnice a upomínky k úhradě dlužné částky ze dne 3.4.2019. Žaloba je pak důvodná, když pohledávka žalobce, kterou uplatnil v tomto řízení, je pohledávkou vyplývající z ustanovení § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zejm. § 24 odst. 2, 3. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2). Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení tvoří náhrada paušálních nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (jako 2x 300 Kč). Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137/2 a který nedoložil výši hotových výdajů (svých nebo svého jiného zástupce), přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. O nákladech řízení soud dále rozhodl výrokem III. podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Žalobce je totiž v řízení od soudního poplatku osvobozen. Soud žalobě vyhověl, povinnost zaplatit soudní poplatek má tedy žalovaný. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Výše soudního poplatku je dána položkou 1 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zák. o soudních poplatcích. Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.