20 C 267/2021-9 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou (návrh sp. zn. EPR 148845 2021) proti žalovanému zaplacení částky 14 670 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se nevyjádřil. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok za nezaplacené nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [anonymizováno] v [obec]. Konkrétně jde o dluh za období 1/2020 – 2/2020 (7.147 + 7.523 Kč). Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti a o skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že ohledně bytu byla dne 28. 3. 2013 uzavřena mezi nájemci: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nájemní smlouva. Statutární město Hradec Králové následně vydalo souhlas k poskytnutí bytu do podnájmu paní [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Byt byl fakticky užíván do 24. 2. 2020 (byt byl vyklizen). Určující pro rozhodnutí je skutečnost, že dne 3. 3. 2020 žalovaný podepsal tzv. Přistoupení k dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři. Na základě toho je žalobce oprávněn žádat po žalovaném dlužné nájemné a služby za uvedené období. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1892 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Soud vycházel z předložených listin (shora zmíněných vč. dokumentu potvrzení o existenci pohledávky), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla, či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (jako 2x 100 Kč). Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů (svých nebo svého jiného zástupce), přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.