38 C 179/2020-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 4 851 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že původní věřitel, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. [PSČ] 531 ze dne [datum] pro telefonní číslo [tel. číslo]. Na základě smlouvy poskytoval původní věřitel žalovanému veřejně dostupní služby elektronických komunikací a to včetně služeb s nimi souvisejících, které nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný za poskytnuté služby řádně a včas neplatil a ke dni podání žaloby dluží částku 4 851 Kč a úrok z prodlení od [datum]. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupené pohledávky oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dne [datum]. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a žalovaný byl povinen za poskytnuté služby řádně platit (§ 64 zákona č. 217/2005 Sb.). Žalovaný tuto svou povinnost porušil a neuhradil služby vyúčtované fakturami původního věřitele pod [číslo]. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci podle § 1879 a násl. občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky [číslo] o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (14b odst. 5 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.