38 C 6/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 1 635 Kč a příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedená v žalobě. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní byly posouzeny dle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu vyplaceny finanční prostředky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatky a úroky vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, celkem měl žalobci vrátit 17 400 Kč. Žalovaný nehradil svůj dluh řádně a včas a uhradil pouze částku 15 765 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z uvedené smlouvy včetně příslušenství žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dluží žalobci částku 1 635 Kč s příslušenstvím. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou žalovanému doporučeně. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužné částky zaplatit. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, ujednání o úrocích vychází z ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci podle § 1879 a násl. občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky [číslo] o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátčiny odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.