38 C 82/2021-24 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u soudu proti žalovanému zaplacení částky 11 201,57 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 11. 2018 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřiteli vrátit, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč a zaplatit k tomu dohodnuté úroky a poplatky v celkové výši 5 302 Kč (celkem tedy k vrácení 12 302 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že smlouva byla spol. [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Okresní soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 11. 2018, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky věřiteli vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách ve výši 274 Kč a zaplatit dohodnuté úroky a poplatky – součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování a doručení a částku za administrativní činnost), vše v celkové výši 12 302 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, když uhradil pouze částku 554 Kč do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek k 20. 1. 2020. Pohledávka původního věřitele pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ ,. Prodlení žalovaného s úhradou dluhu bylo posouzeno dle ust. § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky a sjednané poplatky. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil zaplatit 11 201,57 Kč spolu s příslušenstvím, tj. kapitalizovanými úroky zákonným a smluvním, zákonným úrokem z prodlení za období od 21. 1. 2020 do zaplacení (tj. následujícího dne po dni postoupení pohledávky) a smluvním úrokem 29 % od 21. 1. 2020 do zaplacení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Celková výše nákladů řízení, které je žalovaný povinna žalobci uhradit činí 2 252 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.