10 C 171/2019-212 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se s žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2019 domáhal odstranění branky a vyklizení části pozemku. Ohledně odstranění branky byla předmětem řízení žaloba na základě změněného žalobního žádání ze dne 4. 5. 2020, které bylo soudem připuštěno usnesením ze dne 22. 10. 2020, jímž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí o tom, že žalovaná je povinna uvést do tří dnů od právní moci rozsudku stavbu plotu na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení], obec Hradec Králové do původního stavu, tj. demontovat (odstranit) stávající vstupní branku, odstranit dva zabetonované kovové sloupky sloužící k upevnění branky nacházející se mezi původními betonovými sloupky, napnout mezi původními betonovými sloupky tři napínací dráty pro připevnění pletiva, upravit oba konce stávajícího pletiva na délku k betonovým sloupkům, tj. v délce [číslo] cm, nové pletivo o výšce [číslo] cm připevnit k napínacím drátům, oba konce zaplést v místě sloupků ke stávajícímu pletivu a natáhnout dva nové ostnaté dráty do držáků v původních betonových sloupcích (výrok I. rozhodnutí). Ohledně vyklizení části pozemku žalobce upravil původní žalobní žádání podle výzvy okresního soudu k odstranění vad podání na základě usnesení ze dne 26. 10. 2021 č. j.: 10 C 171/ 2019 – 141. Okresní soud k tomu vyzval žalobce dle závazného pokynu v usnesení odvolacího soudu ze dne 31. 8. 2021 č. j.: 17 Co 76/20211 – 138. Zde odvolací soud označil za správné žalobní žádání učiněné ve výroku I. na základě výzvy okresního soudu a uvedl, jak má být žalobce vyzván k odstranění vad podání v původním výroku II. o vyklizení pozemku. Žalobce vady po těchto pokynech odvolacího soudu a citované výzvě okresního soudu odstranil. Domáhá se vyklizení pozemku tak, žalovaná je povinna vyklidit neoprávněně užívanou část pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Malšovice u Hradce [příjmení] v rozsahu uvedeném v technické zprávě o vytyčení této části pozemku [číslo], vypracované dne 22. 2. 2022 společností [právnická osoba] [obec], geometrem Ing. [jméno] [příjmení], č. ověření c-3/ 2022 o výměře 131 m2 až k původní hranici pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované a to tak, že z pozemku odstraní veškeré prostory, veškeré předměty, oplocení a případně i drobné stavby, které se na této části předmětného pozemku nacházejí, zeminu vyrovná do původní výšky, kterou má v místě navazující komunikace. To vyplývá z obsahu jeho podání ze dne 30. 5. 2022, obsahující odstranění vad podání, a soud změnu připustil. Žalobce rovněž odstranil nedostatky plánku pozemku, který původně připojil a plánek byl nahrazen technickou zprávou Geošrafo, geodetické práce, vypracovaného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku [číslo] zahrada v katastrálním území Malšovice u [obec], který je zapsán na listu vlastnictví na čl. 4264 u katastrálního území pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové. Pozemek je součástí zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobce zajišťuje správu zahrádkářské osady. Žalovaná však bez jakéhokoliv oprávnění zasáhla do oplocení zahrádkářské osady přiléhající k ulici [ulice], když žalobce je vlastníkem oplocení, svévolně odstranila část celistvého oplocení a provedla zcela autonomní vstup v podobě vstupní branky. Tím zasáhla do majetku žalobce čítající betonovou podezdívku, ocelové sloupky a drátěné pole dosud tvořící stavbu plotu. Druhým nepřípustným zásahem do vlastnictví žalobce ze strany žalované je neoprávněné zabrání pozemku části na pozemku [číslo] v katastrálním území Malšovice, který je vlastnictvím žalobce, když na ploše 130 m2 provedla změny spočívající v oplocení, odstranění původního povrchu a osázení části pozemku vzrostlými rostlinami. Pozemek je navíc evidován jako ostatní plocha a jedná se o komunikaci. Žádost žalované o odkoupení části pozemku členská schůze žalobce opakovaně neschválila. Žalobce se tedy domáhal odstranění neoprávněných zásahů ze strany žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Připustila, že provedla úpravu oplocení pořízením branky v části, která oplocuje zahrádkářskou kolonii. Namítala, že je to vlastně na jejím pozemku. Namítala, že se opakovaně snažila o odkoupení sporné části pozemku od žalobce a to již od roku 2011 a teprve v roce 2018 se dozvěděla, že s tím žalobce nesouhlasí, že tedy vlastně pozemek vydržela Soud postupoval dle závazného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021 č. j.: 10 C 171/ 2019 – 141, kterým zrušil rozsudek okresního soudu ze dne 5. 11. 2020. Žalovanou vyzval k odstranění vad podání jak shora uvedeno a vyzval jí k doplnění tvrzení o tom, na jakém základě je právním nástupcem Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu, rovněž usnesením z 31. 8. 2021. Žalobce následně odstranil vady vytýkané krajským soudem a na základě uvedené výzvy dle citovaného usnesení okresního soudu, zejména v podání ze dne 22. 2. 2022. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce prokázal, že se stal právním nástupcem původního vlastníka oplocení Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu, základní organizace, osada I. a výpisem z katastru nemovitostí prokázal vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Je to prokázáno těmito listinami: Stanovami Českého zahrádkářského svazu registrovanými Ministerstvem vnitra 2. 10. 1990, kde v § 20, odst. 3 stanov je výslovně uvedeno: "Základní organizace, územní rady a republikové rada hospodaří se svým majetkem samostatně a mohou jej mezi sebou převádět". -identifikací ekonomického subjektu, ze které vyplývá, že žalobce je evidován od 6. 9. 1999 v registru ekonomických subjektů a bylo mu přiděleno identifikační číslo ([příjmení]) [osobní údaje žalobkyně] / - Potvrzením územní rady Českého zahrádkářského svazu ze dne 26. 7. 1999 vydaným žalobci, z kterého je zřejmé právní nástupnictví Českého zahrádkářského svazu, tedy potažmo i [název žalobkyně]. -Žádost žalobce ze dne 14. 9. 2000, adresovaná Katastrálnímu úřadu v [obec] o provedení změny názvu vlastníka na listu vlastnictví [číslo] (nyní [číslo]) pro k. ú. [obec] a obec Hradec Králové, která byla výše uvedeným katastrálním úřadem zapsána do katastru nemovitostí pod č. j.: [spisová značka]. -Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 21. 2. 2022, [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a obec [obec], str. 1, str. 54 a str. 55, z kterého je zřejmé, že žalobce je mimo jiné i vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, na kterém je zřízena předmětná komunikace. Na str. 2- str. 53 [list vlastnictví] jsou uvedena věcná břemena zřízená k společným pozemkům pro jednotlivé členy žalobce, kteří vlastní pozemky v zahrádkářské osadě Rozkvět míru [obec]. Tato část [list vlastnictví] se netýká tohoto řízení, nicméně originál [list vlastnictví] jako celek je rovněž předložen Žalobce výše uvedenými skutečnostmi a důkazy prokázal jako vlastník předmětného pozemku svoji aktivní legitimaci k podání žaloby a právní kontinuitu prokázal sdělením Ministerstva vnitra ze dne 31. 5. 2004, č. j.: VS [číslo] 2004 Právním nástupnictvím i právní kontinuitou, na kterou zde poukazuje, ve spojení s dříve předloženými listinami to rozhodnutím Odboru výstavby Krajského národního výboru v [obec] ze dne 4. 11. 1957 o určení stavebního obvodu [číslo] pro zahrádkářskou kolonii v [obec] (čl. 10 spisu) a rozhodnutím o přípustnosti stavby odboru územního plánování architektury MěstNV v [obec] z 24. 9. 1973 týkající se posunutí oplocení v souvislosti s popsanou historií stavby historií stavby, doplněnou důkazem výslechem svědka [jméno] [jméno], soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem oplocení. Ve spojení s výslechem svědka [jméno] má soud za to, že jde o veškeré listiny a důkazy, které jsou s ohledem na časový odstup a způsob tehdejší evidence v současné době dostupné, a že vlastnictví oplocení skutečně prokazují. Je tak prokázáno, že právní předchůdce žalobce byl stavebníkem předmětného oplocení a předmětné oplocení skutečně postavil. <b>Lze tedy uzavřít, že žalobce je vlastníkem oplocení zahrádkářské osady [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> Výpovědí svědka [jméno] [jméno] soud vzal za prokázané, že jako člen osady od roku 2004 zná dlouhodobě poměry v zahrádkářské kolonii. Ví dlouhodobě, že oplocení je společný majetek, vyplývá to pro něho z osadního řádu a každý rok je o tom podáváno daňové přiznání. Stavěli ho všichni zahrádkáři, jakmile dostali pozemek, tak také stavěli plot, byli vázáni brigádnickými hodinami. Základ stavby byl v roce 1957, stavěli společně od tohoto začátku až do vybudování. V roce 2004 jsem se stal svědek členem, jako nový člen dostal úkol odpracovat 30 brigádnických hodin na údržbě. Natíral plot a již tehdy věděl, že natírá společný majetek. [jméno] v oplocení vystavěla svévolně paní [celé jméno žalované] z pro něho nepochopitelných důvodů, protože odhadem 20m od jejího pozemku je hlavní brána i branka pro pěší. V době kdy to zabrala, započala stavbu. Má tam postavenou zcela nadměrečnou chatku a není to ani typ, který je tam