10 C 2/2022-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou podanou soudu dne 4. 10. 2021 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 31 712 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne 12. 11. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného, jako provize. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem 21,05 % ročně prostřednictvím pravidelných 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a žalobce proto úvěr ke dni 24. 8. 2021 zesplatnil. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný na neuhrazené jistině částku 26 717 Kč a na neuhrazených splátkách úvěru částku 1 526 Kč. Žalovanému vznikla v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé jednotlivé prodlení s úhradou měsíční splátky, tedy v případě prodlení se 4 splátkami částku 1 996 Kč (4 x 499 Kč), a dále v souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy za období od 25. 8. 2021 do 1. 10. 2021 částku 1 073 Kč. Žalovaný je povinen dále nahradit účelně vynaložené náklady v souhrnné výši 400 Kč za odeslané upomínky (4 x 100 Kč). Dluh žalovaného ve výši 31 712 Kč se tedy skládá z částky 26 717 Kč jako nesplacené jistiny, částky 1 526 Kč jako dluhu na neuhrazených splátkách (úrocích), částky 400 Kč jako nákladů na upomínky dle sazebníku poplatků žalobce, částky 1 996 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se čtyřmi splátkami a částky 1 073 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval tvrzení uvedená v žalobě. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Žaloba je důvodná. Soud o skutkovém stavu věci na základě listinných důkazů uzavřel, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 12. 11. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného, jako provize. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem 21,05 % ročně prostřednictvím pravidelných 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a žalobce proto úvěr ke dni 24. 8. 2021 zesplatnil. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný na neuhrazené jistině částku 26 717 Kč a na neuhrazených splátkách úvěru částku 1 526 Kč. Žalovanému vznikla v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé jednotlivé prodlení s úhradou měsíční splátky, tedy v případě prodlení se 4 splátkami částku 1 996 Kč (4 x 499 Kč), a dále v souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy za období od 25. 8. 2021 do 1. 10. 2021 částku 1 073 Kč. Žalovaný je povinen dále nahradit účelně vynaložené náklady v souhrnné výši 400 Kč za odeslané upomínky (4 x 100 Kč). Soud při právním hodnocení věci vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), a to zejména z ust. § 2395 a násl. o.z. O smluvní pokutě rozhodoval soud dle ust. § 2048 a násl. o.z. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil závazkový právní vztah ze smlouvy o úvěru, když žalobci nevrátil poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci také smluvní pokuty, které byly ve smlouvě platně sjednány, a poplatky za zasílané upomínky k úhradě dluhu. Výrokem pod bodem I rozsudku proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 269 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 500 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – jednoduchá výzva k plnění v poloviční sazbě 250 Kč, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.