10 C 319/2021-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu dne 2. 8. 2021 po žalované zaplacení částky 19 047,46 Kč a příslušenství z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 3. 10. 2018 smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], kterou se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] za dodanou elektřinu v období od 16. 8. 2019 do 14. 8. 2020 částku 16 813,75 Kč (spotřeba 11,633 MWh), a to se splatností 2. 9. 2020. Mimořádnou fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované za dodanou elektřinu v období od 15. 8. 2020 do 17. 11. 2020 částku 2 233,71 Kč (0,113 MWh), a to se splatností 8. 12. 2020. Žalované byla před podáním žaloby odeslána prostřednictvím právního zástupce žalobce výzva k plnění, avšak na uvedené faktury ničeho neuhradila. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále soud vycházel z ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2021 O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a podle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.