10 C 358/2021-49 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou ze dne 14. 12. 2020 (doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1) domáhal původně po žalovaném zaplacení částky 43 990,47 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 368 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, a to z titulu neuhrazené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobce vzal vyjádřením doručeným zdejšímu soudu dne 7. 2. 2022 žalobu částečně zpět, a to s ohledem na úhradu částky 1 741 Kč žalovaným. Z obsahu vyjádření vyplývá, že žalobce vzal žalobu částečně zpět v rozsahu částky 1 741 Kč a též v části příslušenství – zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 27. 1. 2021 z částky převyšující 36 197 Kč. Soud proto rozhodl o částečném zastavení řízení (§ 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu) – výrok I. Předmětem řízení zůstala částka 42 249,47 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť pro takový postup soudu byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce s žalovaným uzavřeli v elektronickém prostředí na webových stránkách žalobce za použití SMS kódu identifikujícího osobu žalovaného smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které žalobce poskytl na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Před výplatou úvěru přistoupil žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného (lustrací v databázích – např. [příjmení], [příjmení], insolvenční rejstřík, registr CRIF – a ověřením údajů dodanými žalovaným o jeho majetkové situaci zejm. dle výpisu z účtu), přičemž shledal žalovaného jako úvěruschopného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem (23,88 % ročně), a to prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních splátek po 1 627 Kč, a dále hradit pojistné v měsíční výši 114 Kč. Žalovaný porušil závazek ze smlouvy, když splátky nehradil řádně a včas. Žalobce proto dopisem ze dne 4. 5. 2020 od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k neprodlenému uhrazení částky 43 990,47 Kč. Žalovaný po zesplatnění uhradil dne 26. 1. 2021 částku 1 741 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu tak žalovaný dluží částku 42 249,47 Kč, složenou z neuhrazené jistiny ve výši 36 197 Kč, úroků vyčíslených ke dni odstoupení 3 452,47 Kč, nákladů spojených s ukončením smlouvy 1 500 Kč a nákladů za upomínky 1 100 Kč. Uvedené skutečnosti vyplývají z těchto listinných důkazů: úvěrová smlouva, sazebník poplatků, přehled plateb vč. rozkladu splátek, odstoupení od smlouvy s podacím archem, posouzení úvěruschopnosti, upomínky, předžalobní výzva. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť předmětem řízení jsou práva ze závazkového vztahu (tj. smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl.) vzniklého po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (viz § 3028 odst. 1 o. z.) a podle ustanovení tohoto zákona na ochranu spotřebitele. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení. Zákonný úrok z prodlení se zaplacením částky 36 197 Kč přiznal soud až od 27. 1. 2021 (nikoli od 26. 1. 2021) do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni dílčí úhrady žalovaného, neboť vycházel z toho, že datum počátku prodlení určené ve vyjádření žalobce ze dne 7. 2. 2022 je zřejmou chybou v psaní. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o úvěru, když neuhradil poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky řádně a včas. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty posoudil soud rovněž jako důvodný, neboť smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě samotné. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a žalovanému uložil zaplatit částku 43 990,47 Kč s příslušenstvím (výrok II). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu, neboť žalobce vzal žalobu zpět z důvodu částečného plnění žalovaného po podání žaloby. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 027 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 500 Kč. Advokát poskytl žalobci čtyři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – předžalobní výzva k plnění, 3 – sepis žaloby, 4 – částečné zpětvzetí žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.