13 C 300/2021-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 33 000 Kč plus příslušenství pohledávky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 6. 12. 2018 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 6. 12. 2018, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (dále také jen„ úhrady za služby“). Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 60 týdnů od data podpisu smlouvy, tj. dne 30. 1. 2020, kdy splátky byly stanoveny na 600 Kč týdně. Žalovaný zaplatil celkem 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, s účinností ke dni 15. 1. 2021, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 000 Kč bez příslušenství (jistina 20 000 Kč, dlužné úhrady ve výši 13 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 950 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 697,20 Kč, úrok ve výši 18,96 % ročně z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 6. 12. 2018 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 6. 12. 2018, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (dále také jen„ úhrady za služby“). Žalovaný neplnil podmínky dle smlouvy a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 60 týdnů od data podpisu smlouvy, tj. dne 30. 1. 2020, kdy splátky byly stanoveny na 600 Kč týdně. Žalovaný zaplatil celkem 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, s účinností ke dni 15. 1. 2021, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 000 Kč bez příslušenství (jistina 20 000 Kč, dlužné úhrady ve výši 13 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 950 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 697,20 Kč, úrok ve výši 18,96 % ročně z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalobce doložil tyto skutečnosti smlouvou o úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou s podacím lístkem. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr spolu s poplatky a spolu s úroky, vyplývá z § 2395 o. z. ve spojení se smlouvou o úvěru. Oprávněný je též požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobce požaduje placení úroků od 16. 1. 2021, tedy následující den poté, co byla pohledávka postoupena na žalobce. Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž je žalobce oprávněn požadovat i smluvené úroky z prodlení, k čemuž se platně žalovaný zavázal ve smlouvě, a to i včetně sjednaných poplatků za poskytnutí zápůjčky a úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tento řádně a včas vyzval žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 320 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 3 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 1 500 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 3 498 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).