13 C 327/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 8 745,29 Kč a příslušenství pohledávky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 16. 1. 2019 se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 16. 1. 2019, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč, tj. do 27. 11. 2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když uhradila celkem 1 836 Kč Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 7. 2019. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobci. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení 8 745,29 Kč (jistina 5 092,05 Kč, dlužná část poplatku 3 653,24 Kč), úroky a úroky z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 16. 1. 2019 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy dne 16. 1. 2019, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu a dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč, tj. do 27. 11. 2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když uhradila celkem 1 836 Kč Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 7. 2019. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobci. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení 8 745,29 Kč (jistina 5 092,05 Kč, dlužná část poplatku 3 653,24 Kč), úroky a úroky z prodlení. Žalobce doložil tyto skutečnosti smlouvou o zápůjčce a smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou s podacím lístkem. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Podle něj platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud má za to, že shora popsaným jednáním účastníci řádně uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Oprávněný je též požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobce požaduje placení úroků od 19. 12. 2020, tedy následující den poté, co byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž je žalobce oprávněn požadovat i smluvené úroky z prodlení, k čemuž se žalovaná platně zavázala ve smlouvě, a to i včetně sjednaných poplatků za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tento řádně a včas vyzval žalovanou k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 1 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 600 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak činí náklady úspěšného žalobce 1 489 Kč a soud uznal žalovanou povinnou zaplatit je žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).