13 C 343/2018-338 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobce se žalobou původně domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k níže uvedené nemovitosti, a to pouze vůči žalovanému 1) jako spoluvlastníku nemovitosti. Následně žalobce svými podáními rozšířil žalobu o postupně uplatňované peněžité nároky z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti – pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [část obce], přičemž nároky směřoval nově i vůči žalovaným 2) a 3), jejichž účast na straně žalované soud připustil. Svůj nárok v celkové výši 596 000 Kč s příslušenstvím žalobce odůvodnil tím, že spolu se žalovaným 1) je spoluvlastníkem uvedené nemovitosti (každý s podílem ½ k celku) a že dle dohody se žalovanými měl užívat II. nadzemní podlaží nemovitosti. Žalobci je však bráněno v užívání nemovitosti, neboť žalovaní 2) a 3) II. nadzemní podlaží nikdy nevyklidili a jeho část užívají. Žalobce proto požaduje náhradu za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu v podobě vydání bezdůvodného obohacení, přičemž toto bezdůvodné obohacení odpovídá obvyklému nájemnému. Ve vztahu k žalovanému 1) požaduje žalobce náhradu za dobu od 5. 6. 2014 do 30. 6. 2019, neboť žalovaný 1) užívání prostor ve II. nadzemním podlažím žalovanými 2) a 3) strpěl a umožnil. Ve vztahu k žalovaným 2) a 3) požaduje žalobce náhradu za období pouze od 1. 9. 2014 do 30. 6. 2019 s odůvodněním, že žalovaní 2) a 3) byli ohledně oprávnění k užívání prostor v II. nadzemním podlaží ve zlé víře. 2 Žalovaní uvedli, že uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení je neoprávněný a nedůvodný. Na svoji obranu uvedli, že žalobce měl od prosince 2014 klíče od nemovitosti a žalovaní mu nijak nebránili v užívání nemovitosti. Žalobci byl stav nemovitosti znám ještě před nabytím vlastnického práva v rámci dražebního jednání. Nemůže jít tedy k tíži žalovaných, že se žalobce rozhodl ustoupit z výstavby venkovního schodiště z důvodu vysokých nákladů a dále se nezabýval zjednáním jiného přístupu. Nebyla žádná překážka k tomu, aby se do prostor v prvním patře nastěhoval. Dále žalovaní vyslovili, že jde o návrh šikanózní, neboť žalobce neměl ve skutečnosti zájem nastěhovat se do nemovitosti. 3 O zrušení spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovité věci ve veřejné dražbě rozhodl okresní soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2019, č. j. 9 C 226/2016-230, který byl jako věcně správný potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2020, č. j. 25 Co 180/2019-291. Před rozhodnutím ve věci vypořádání spoluvlastnictví okresní soud vyloučil k samostatnému řízení žalobcův nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který byl následně projednáván pod sp. zn. 13 C 343/2018. 4 Z důkazů provedených v řízení (a též z důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 226/2016, které se vztahují k projednávanému nároku a které byly provedeny do doby vyloučení předmětné věci k samostatnému řízení), soud zjistil následující skutečnosti: 5 Z výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] a [územní celek] soud zjistil, že v katastru nemovitostí je u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj zapsáno vlastnické právo žalobce a žalovaného 1) ke stavební parcele [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a to u každého ve výši ½ vzhledem k celku. 6 Z rozhodnutí ředitelky [anonymizována čtyři slova], [obec] – [část obce], [ulice a číslo], soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla přijata k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole od 1. 9. 2014. 7 Z předávacího protokolu soud zjistil, že dne 29. 12. 2014 převzal žalobce od žalované 3) klíče k nemovitosti na základě jeho předchozí žádosti. 8 Z plánku II. nadzemního podlaží rodinného domu soud zjistil, že se zde nachází mj. obytná hala, kuchyň, koupelna, ložnice a jídelna. 9 Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 29. 6. 2016 provedl na základě objednávky žalobce ocenění ideálního podílu ve výši ½ na nemovitosti ve spoluvlastnictví – rodinného domu [adresa] se stavební parcelou st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Znalecký posudek obsahuje mj. i fotografie II. nadzemního podlaží v rozsahu obývacího pokoje, kuchyně, dětského pokoje, jídelny, ložnice a koupelny (číslo listu 11 – 13 posudku). 10 Z fotodokumentace ze dne 29. 6. 2016, pořízené žalobcem při návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 23 – 27 ve spisu 9 C 226/2016) soud zjistil, že na fotografiích je zachycen stav obývacího pokoje, kuchyně, koupelny a jídelny. Žádná z místností není vyklizena. Místnosti jeví známky užívání (např. v obývacím pokoji je rozložené prkno na žehlení; na konferenčním stolku jsou rozložené noviny; kuchyňská linka je obstavená spotřebiči a nádobím; v koupelně jsou připravené hygienické prostředky, ošacení, osušky). 11 Ze znaleckého posudku a následného výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rodinném domě jsou dva samostatně využívané bytové prostory. Žalovaný 1) užívá v přízemí cca 2/3 plochy a 1/3 plochy zabírá vstup do bytu v podkroví. Ve vstupní hale je otevřené schodiště do podkroví a dále hala zahrnuje vstup do obytné místnosti včetně sociálního zázemí. Znalec uvedl, že vstupní hala a přední část II. nadzemního podlaží byla obydlená (obytná hala, kuchyň a koupelna - viz zákres v plánku II. nadzemního). 12 Z fotodokumentace ze dne 3. 4. 2017, pořízené žalobcem při první návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 82 - 83 ve spisu 9 C 226/2016, shodně též na čísle listu 105) soud zjistil, že na fotografiích je zobrazen stav obývacího pokoje a kuchyně, které jeví známky užívání (např. lahev s vodou na konferenčním stole v obývacím pokoji; miska s vodou a miska s granulemi v kuchyni; udržované květiny a rozestlané postele v obývacím pokoji). Z fotodokumentace ze dne 29. 6. 2016 pořízené žalobcem při další návštěvě znalce [příjmení] [příjmení] (na čísle listu 84 - 88 ve spisu 9 C 226/2016, shodně též na čísle listu 101 - 104) soud zjistil, že na fotografiích je zobrazen stav obývacího pokoje a kuchyně, které jeví známky užívání (např. kuchyňské skříňky naplněné potravinami; udržované květiny a rozestlané postele v obývacím pokoji). 13 Z fotodokumentace ze dne 11. 11. 2018, pořízené žalobcem za součinnosti p. [příjmení], soud zjistil, že na fotografiích je zachycen stav obývacího pokoje, kuchyně, koupelny, jídelny a ložnice. Místnosti jeví známky užívání (např. v obývacím pokoji je zapnutá televize; na lince se nacházejí potraviny; v koupelně jsou připravené hygienické prostředky, ošacení, osušky; v jídelně je prostřený stůl; v ložnici jsou položené matrace s povlečením). 14 Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], partnerky žalobce, soud zjistil, že před dražbou navštívili nemovitost a mluvili s manželkou žalovaného 1) – paní [příjmení], která jim ukázala celou nemovitost. Ještě v den dražby se dostavili, ale manželé [příjmení], tj. žalovaní 2) a 3), je odmítli pustit s tím, že budou podávat odvolání. Následně uváděli, že nemovitost vyklidí. Chodili tam opakovaně, nikdy nebylo nic vyklizeno. V červnu přihlásila dceru [jméno] [příjmení] do mateřské školky v [příjmení] [anonymizováno]. Dcera byla přijata a svědkyně ji musela od září vozit do školky z [obec]. Stále počítali s tím, že se nastěhují. Bylo jim jedno, jestli dolu nebo nahoru. Protože se nic nedělo, žalobce zaslal výzvu v prosinci roku 2014 a následně jim dali manželé klíče. V přízemí si vybudovali ze špajzu ložnici. Řekli jim, že můžou užívat II. nadzemní podlaží, ale že nesmí užívat schody, že mají chodit po žebříku. Následně vyklidili zadní místnosti ve II. nadzemním podlaží, avšak obývací pokoj, kuchyň, koupelnu a záchod užívali i nadále. Pokud by šli do II. nadzemního podlaží, museli by přes místnosti, kde měli manželé [příjmení] přestavěnou ložnici ze špajzu, která byla pod schody. Za účelem výstavby venkovního schodiště žalobce sehnal architekta a byl zjišťovat podmínky na stavebním úřadu. Byl nutný souhlas druhého vlastníka s tím, že pan [celé jméno žalovaného] řekl žalobci, že souhlas nedá. K panu [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1/) je odmítali pustit. V nemovitosti jsou dvě odběrná místa. Chtěli převést odběrné místo na sebe, ale pan [celé jméno žalovaného], na kterého bylo napsané, to odmítl s tím, že si mají zřídit třetí odběrné místo. 15 Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že ještě před vydražením manželé [celé jméno žalovaného] projevili přání zůstat bydlet dole. On neměl problém s tím zůstat nahoře. Po dražbě nebylo zpřístupněno patro tak, aby se tam mohl nastěhovat. Manželé [příjmení] souhlasili s tím, že půjdou dolů, ale chodili by do jejich prostor přes soukromý prostor manželů [příjmení]. Chtěl se s nimi domluvit, že když se vybuduje schodiště, rozdělí se nemovitost na dvě bytové jednotky, což manželé [příjmení] odmítli. Pan [celé jméno žalovaného] odmítl přenechat odběrné místo s odůvodněním, ať se natáhne třetí kabel. Po vydražení manželé [příjmení] odřezali v horním patře topení a radi