14 C 164/2021-73 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou proti žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nesporovala tedy tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to na základě smlouvy [číslo] ze dne 18. 4. 2019. Služby byly poskytovány až do dne 31. 12. 2019, kdy byla smlouva ukončena. V době uzavření smlouvy vystupovala žalobkyně pod [právnická osoba] s.r.o., s účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] V souladu s čl. 8 všeobecných podmínek měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] [ulice] zařízení žalovaná od žalobkyně převzala, po ukončení smlouvy nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení technického zařízení i k zaplacení smluvní pokuty. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Další právní posouzení vychází z ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. O smluvní pokutě rozhodl soud dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu. Žalobkyně z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo v části o zaplacení 1 500 Kč zastaveno, a při konečném rozhodování o náhradě nákladů řízení se na tuto část hledí jako na neúspěch žalobkyně. Žalobkyně tak dosáhla úspěchu v míře 77 % a žalovaná byla úspěšná v míře 23 % Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle § 7, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát poskytl žalobkyni čtyři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva k zaplacení před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby, 4 – částečné zpětvzetí žaloby). Za první tři úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon a k prvním třem úkonům právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Za čtvrtý úkon náleží advokátovi mimosmluvní odměna 1 000 Kč a ke čtvrtému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náhrada nákladů řízení činila celkem 3 062 Kč a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 54 % této částky (77 % - 23 % = 54 %), tj. částku 1 653,50 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.