14 C 261/2022-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 14 666,09 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] kterou se žalovaným dne 23. 7. 2020 uzavřel původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO]. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy skutková tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud z obsahu smlouvy o úvěru zjistil, původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], přenechal žalovanému – podnikateli – peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 23. 7. 2020. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet spolu s úroky ve výši 12 888 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 27 888 Kč v měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, poslední splátka byla splatná 23. 9. 2021. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Z obsahu žádosti o úvěr bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru zkoumal původní věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel k termínu poslední smluvené splátky neevidoval řádné a včasné splacení úvěru a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení ve spojení s podacím archem soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 35 839,86 Kč, Žalobkyně zaplacení dlužné částky neevidovala, což bylo zjištěno z písemné výzvy k zaplacení. Podle obsahu žalobních tvrzení žalobkyně zvážila všechny okolnosti vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, učinila žalobkyně rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Ke dni rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni následující pohledávku s příslušenstvím, a to: -) nesplacenou jistina 13 758,06 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 12 003,11 Kč, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 211,46 Kč, -) náklady spojené s uplatněným pohledávky ve výši 217 Kč, -) smluvní pokutu ve výši 908,03 Kč. Od 23. 12. 2021 nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Z údajů z veřejné části Živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je držitelem živnostenského oprávnění, sídlo je evidováno na adrese [adresa žalovaného]. Od 3. 2. 2021 do 3. 2. 2023 je zapsáno přerušení provozování živnosti. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Právní poměry byly posouzeny dle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel neevidoval řádné a včasné splácení poskytnutých zápůjček a pohledávky za žalovaným postoupil žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno, že žalovaný dlužné částky žalobkyni zaplatil, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dlužné částky zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Smluvní pokuta byla platně sjednána v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.