14 C 304/2021-73 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou proti žalované zaplacení částky 33 897,29 Kč s příslušenstvím, a to po částečném zpětvzetí žaloby o zaplacení částky 17 621 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od 4. 10. 2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] která byla dne 3. 2. 2021 uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužnicí. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: 4. Z obsahu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobce v postavení věřitele se zavázal poskytnout žalované – spotřebitelce – úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců. Žalovaná se celkem zavázala zaplatit žalobci 72 splátek po 386 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje 15. 2. 2021 Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Sjednaná úroková sazba činila 23 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 38,73 % ročně. Pro případ prodlení s placením se žalovaná zavázala platit smluvní pokutu. 5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že úvěr byl žalované poskytnut. 6. Z dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele) bylo zjištěno, že žalobce před poskytnutím úvěru posuzoval schopnost žalované úvěr splácet. 7. Z písemných upomínek ze dne 20. 7. 2021 a ze dne 5. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2021. V druhé upomínce byla žalovaná upozorněna na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Z podacích archů bylo zjištěno, že upomínky zasílal žalobce na adresu, kterou žalovaná označila pro doručování, tj. [adresa žalované]. 8. Žalobce neevidoval zaplacení dlužných částek a z dopisu ze dne 21. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobce zastoupený advokátem oznámil žalované zesplatnění úvěru a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 51 571,70 Kč ve lhůtě 14 dnů od data vystavení tohoto dopisu. 9. Z podacího archu bylo zjištěno, že dopis oznamující zesplatnění byl zaslán na adresu, kterou žalovaná označila pro doručování, tj. [adresa žalované]. 10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná ke dni rozhodování soudu dlužila žalobci zbylou část úvěrové jistiny 14 489,05 Kč, smluvní pokutu 7 244,53 Kč, náklady upomínkování 800 Kč (jistina celkem 22 533,58 Kč). Od 4. 10. 2021 trvalo prodlení žalované se zaplacením. 11. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce ani žalovaná se bez omluvy nedostavili k jednání dne 14. 9. 2022, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 12. Hmotněprávní posouzení věci vychází z především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 13. Bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitelky, soud proto dále vycházel z ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, které upravuje omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Podle odst. 1 tohoto ustanovení věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 14. Podle ustanovení § 122 odst. 2 pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 15. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 16. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že pro případ prodlení spotřebitele mohou být sjednány pouze v něm zmíněné platby a zákon určuje jejich výši. V odst. 2 a 3 pak zákonodárce omezuje výši smluvní pokuty. Smluvní ujednání, která odporují těmto ustanovením, stíhá sankce neplatnosti podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku. 17. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost zaplatit zbývající část dlužných částek, kterých se žalobce domáhal po částečném zastavení řízení. Soud vyhověl žalobě v části týkající se smluvní pokuty ve výši 7 244,53 Kč, která byla smluvena ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, přičemž žalobce se domáhal této částky v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se navíc řádným splněním dluhu mohla povinnosti platit smluvní pokutu vyhnout. 18. Žalovaná se dostala do prodlení po zesplatnění úvěru po uplynutí termínu k zaplacení v zesplatňovacím dopisu, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované také povinnost platit úroky z prodlení. Dopis s výzvou k zaplacení po zesplatnění žalobce zaslal žalovanému doporučeně prostřednictvím pošty, a to na adresu, kterou žalovaná ve smlouvě označila. Výše zákonného úroků z prodlení činila v daném období 8,5 % ročně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úřední sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb). 19. Pokud jde o úroky z prodlení, žalobce může ve smyslu § 122 zákona o spotřebitelském úvěru žádat pouze zákonné úroky z prodlení. Ujednání o povinnosti žalovaného platit úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně je neplatné ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rovněž tak neplatná jsou ujednání o inkasní službě a doplňkových službách, neboť se jedná o nepřípustné platby vázané na prodlení žalovaného sjednané v rozporu s ustanovením § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl v rámci předvídatelnosti rozhodnutí poučen o tom, že v této části soud nepovažuje žalobu za důvodnou a žalobce vzal následně částečně žalobu zpět. 20. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá a § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce vzal částečně žalobu zpět v části týkající se částky 17 621 Kč (inkasní a doplňkové služby) a v části o placení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. V této části bylo řízení částečně zastaveno usnesením č. j. 14 C 304/2021-65 ze dne 9. 5. 2022. Žalobce z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno, a při konečném rozhodování o náhradě nákladů řízení se na tuto část hledí jako na žalobcův neúspěch. Ve zbývající části předmětu sporu soud sice žalobě vyhověl, avšak vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.