14 C 81/2022-36 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobci a), b) se domáhali žalobou podanou proti žalovaným 1), 2) zaplacení částky 36 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdili, že jako pronajímatelé sjednali se žalovanými dne 4. 6. 2021 smlouvu o nájmu bytu, na základě které jsou žalovaní 1), 2) užívali byt ve druhém nadzemním podlaží v domě na adrese [adresa žalované a žalovaného] (dále jen byt), který je ve vlastnictví žalobců. Žalovaní se zavázali hradit žalobcům nájemné ve výši 14 500 Kč měsíčně a dále zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 500 Kč měsíčně, obojí splatné do 20. dne daného měsíce, za který se platí nájemné. Žalovaní nezaplatili žalobcům platby splatné ke dni 20. září 2021, 20. října 2021 a 20. listopadu 2021. Žalovaní byli k zaplacení vyzváni, avšak bezvýsledně. Žalobci provedli vyúčtování zálohových plateb a nedoplatek výrazně převyšuje částku, kterou žalobci za předmětné období požadují na zálohách. Žalovaní 1), 2) se k žalobě nevyjádřili, nesporovali tedy tvrzení uvedená v žalobě. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o nájmu bytu pro uspokojování bytových potřeb fyzických osob bylo zjištěno, že žalobci a), b) v postavení pronajímatelů přenechali byt s účinností od 4. 6. 2021 žalovaným 1), 2) – nájemcům – do užívání. Nájem bytu byl sjednán do 30. 6. 2022, žalovaní se zavázali platit pronajímatelům nájemné ve výši 14 500 Kč měsíčně a zálohy na úhradu služeb poskytovaných s nájmem bytu ve výši 2 500 Kč měsíčně, částky byly splatné vždy 20. dne daného kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy platí. Z dopisu ze dne 11. 11. 2021 a z předžalobní výzvy ze dne 23. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované k úhradě nájemného a záloh splatných ke dni 20. září 2021, 20. října 2021 a 20. listopadu 2021, celkem k úhradě částky 36 500 Kč, a to do 30. 11. 2021. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaní 1), 2) dlužili žalobcům a), b) nájemné za užívání bytu a zálohy splatné ke dni 20. září 2021, 20. října 2021 a 20. listopadu 2021, celkem částku 36 500 Kč; žalovaní byli se zaplacením v prodlení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Bylo prokázáno, že žalobci a), b) – pronajímatelé – přenechali žalovaným 1), 2) byt do užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 2235 a násl. občanského zákoníku. Bylo zjištěno, že žalovaní 1), 2) neuhradili řádně nájemné a zálohy v celkové výši 36 500 Kč, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovaným 1), 2) povinnost celkovou dlužnou částku zaplatit. Žalovaní se dostali se zaplacením do prodlení, soud proto uložil žalovaným 1), 2) povinnost platit žalobkyni i úroky z prodlení. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále soud vycházel z úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalobci byli ve sporu zcela úspěšní, o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (výrok II). Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 460 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 580 Kč. Advokát poskytl žalobcům tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.