15 C 136/2021-56 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozsudku, podle kterého by žalovaný byl povinen vyklidit a vyklizenou žalobci předat bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové, vymezenou v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemku p. č. St. 47 v obci a k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové, a to vše do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je nájemcem uvedené bytové jednotky, na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 5. 2021, uzavřené s vlastníkem této jednotky, [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., [IČO]. Žalovaný tuto jednotku neoprávněné užívá a nadto neoprávněně odebírá elektřinu z jiných prostor bytového domu, ve kterém je jednotka umístěna. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba je důvodná. Z výpisu z [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové, pro obec a k.ú. [obec], ze dne 8. 8. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., [IČO], je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], byt. dům, která je součástí pozemku p.č. St. 47 v obci a k.ú. [obec]. Z výpisu z [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové, pro obec a k.ú. [obec], ze dne 8. 8. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., [IČO], je vlastníkem pozemku p.č. St. 47 v obci a k.ú. [obec]. Z plánku na č. l. 30r spisu soud zjistil, že předmětná bytová jednotka je ve třetím nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Ze Smlouvy o nájmu ze dne 28. 5. 2021 včetně přílohy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., [IČO] a žalobcem, soud zjistil, že jí [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., coby vlastník a pronajímatel předmětné bytové jednotky tuto jednotku pronajala jako žalobci coby nájemci, a to od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že jde o realitního makléře, který se v červenci 2021 spolu s jednatelem žalobce dostavil k předmětné bytové jednotce, neboť byl [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s požádán, aby se jim postaral o nájem nebytových a bytových jednotek na adrese [ulice a číslo] a 40 v [obec]. Ve třetím patře domu [adresa] bydlel v předmětné bytové jednotce žalovaný. Na místě zjistili, že z přízemí vede elektrický kabel do předmětné bytové jednotky, kdy v přízemí byl zasunut do zásuvky a vedl postupně až do bytu. Byt, ve kterém žalovaný bydlí, je předmětná bytová jednotka. Jednatel žalobce se přítomného žalovaného zeptal, proč v bytě žalovaný je, že už v něm dávno nemá být, že už nemá smlouvu. Žalovaný se začal bránit, že nějakou smlouvu má a nějakou listinu přinesl. Jednatel žalobce žalovanému sdělil, že dluží nějaké peníze a že smlouva již před půl rokem skončila. S přivolanou policií se jednatel žalobce dohodl tak, že jí předloží dokumenty, že žalovaný je v tom bytě neoprávněně. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že měl v přízemí domu na adrese [adresa] provozovnu pizzerie, a to od prosince 2020 do zhruba období prázdnin 2021. Žalovaný byl podle svědka pravděpodobně nájemníkem v uvedeném domě, ale s jistotou to neví. Ve své provozovně měl svědek elektroměr napsaný na své jméno u [právnická osoba] a žalovaný neoprávněně odebíral jeho elektřinu. Natahoval si tam různé kabely, do rozvodových skříní strkal dráty. Jednoho dne svědek po příchodu zjistil, že z provozovny vedly kabely až do bytu žalovaného. Se žalovaným měl několikrát rozpravu, jednou mu říkal, že má nájemní smlouvu, jindy zase, že nájemní smlouvu nemá. Když slyšel asi dvanáctou verzi, přestal tomu svědek věnovat pozornost. Výpovědi svědků soud hodnotí jako důvěryhodné; snaha zkreslit vypovídané skutečnosti nebo jinak ovlivnit výsledek ustavování skutkového stavu nebyla ze strany soudu ani u jednoho ze svědků zjištěna. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že jednatel žalobce [jméno] [příjmení] je zároveň společníkem žalobce, členem správní rady [právnická osoba] investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. a rovněž akcionářem posléze uvedené společnosti. Od podání žaloby se vlastnické poměry k předmětné bytové jednotce nezměnily, rovněž nájemní vztah založený předmětnou nájemní smlouvou trvá. Nadále trvá i stav uvedený v žalobě, tedy že žalovaný užívá předmětnou bytovou jednotku protiprávně, resp. aniž by mu k tomu svědčil právní důvod. Žalovaný v předmětné bytové jednotce bydlí. Žalovaný není a nikdy nebyl nájemcem předmětné bytové jednotky. K této jednotce žalovaný ani od žalobce, ani od jejího vlastníka, ani od kohokoliv jiného žádný užívací titul nemá a neměl. V minulosti měl užívací titul k jinému bytu v uvedeném domě, ale na tu smlouvu neplnil a měla skončit někdy v roce 2020. Žalobce žalovaného osobně viděl v předmětné bytové jednotce. Věc řešila i Policie ČR, tato řešila jednak to že žalovaný pobývá v předmětné bytové jednotce bez právního důvodu a také to, že tam žalovaný odcizoval elektřinu. Žalovaný jednak vyřadil z provozu pojistky, kdy do nich umístil šrouby, což může v případě přepětí vést i k vyhoření domu. Žalovaný odcizuje elektřinu, a to buď ze zásuvky v přízemí, nebo napojením drátů přímo do rozvodné skříně. Rovněž účastnický výslech žalobce soud hodnotí jako důvěryhodný; snaha zkreslit vypovídané skutečnosti nebo jinak ovlivnit výsledek ustavování skutkového stavu nebyla ze strany soudu ani u žalobce zjištěna. Jiné navržené důkazy soud neprovedl, neboť provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí a od provedení dalšího dokazování si již nebylo možno slibovat další skutkově relevantní objasnění věci. O skutkovém stavu na základě shora uvedeného soud uzavírá, že žalobce je nájemcem předmětné bytové jednotky a v ní bydlí žalovaný, aniž by měl k jejímu užívání sjednanou nájemní či jinou smlouvu, na základě které by ji mohl užívat. Nebylo rovněž zjištěno, že by jeho právo jednotku užívat vyplývalo z jiné právní skutečnosti. Žalovaný tedy jednotku užívá bez právního důvodu. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1044 o.z. má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § [číslo], může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem. Nájemce věci je osobou, na níž se vztahuje ustanovení § 1044 o.z. Žalobci se v řízení podařilo prokázat, že je nájemcem předmětné bytové jednotky, avšak tuto jednotku neprávem zadržuje – tím, že jí bez právního důvodu užívá – žalovaný. Proto soud podle § 1040 o.z. za použití § 1044 o.z. žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému předmětnou jednotku vyklidit a vyklizenou ji předat žalobci. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. V průběhu řízení nebyly tvrzeny, tudíž ani prokázány, skutečnosti, na základě kterých by soud mohl uzavřít, že došlo ve vztahu k žalovanému k porušení zásad, na nichž spočívá soukromé právo, které jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, a jsou v nich zakotveny obecné a základní principy soukromého práva (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce. Žalobce žalovanému nezaslal výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř., avšak nezaslání takové výzvy nebrání přiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy je zjevné, že taková výzva by se pro postoj žalovaného minula účinkem. Právě takový případ nastal i zde, kdy žalovaný bytovou jednotku odmítá opustit. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 5 000 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 6 000 Kč za 4 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 2 x účast na jednání soudu ve dnech 24. 1. 2022 a 23. 2. 2022) dle § 11 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náhrada hotových výdajů advokáta 1 200 Kč za 4 úkony právní služby shora uvedené po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada promeškaného času podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu v souvislosti s cestou z [obec] k jednání soudu ve dnech 24. 1. 2022 a 23. 2. 2022 ve výši 1 400 Kč za celkem čtrnáct započatých půlhodin po 100 Kč Cestovné ve výši 557 Kč podle § 13 odst. 1 adv