15 C 178/2021-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 074 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě. V žalobě uvedl, že žalovaná byla jako držitel televizního přijímače povinna platit žalobci televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Za období od května 2019 do srpna 2020 však žalovaná žalobci na televizních poplatcích nic nezaplatila. Neuhrazené částky poplatku je proto žalovaná povinna žalobci uhradit, a to spolu se zákonným příslušenstvím specifikovaným v žalobě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je důvodná. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaná se přihlásila žalobci jako držitel televizního přijímače, a vznikla jí tedy povinnost hradit žalobci televizní poplatek ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nicméně v období od května 2019 do srpna 2020 tak neučinila (viz Vyčíslení dluhu ze dne 27. 11. 2020). Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. platí, že měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 zákona č. č. 348/2005 Sb. platí, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platí, že nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobci vzniklo právo vůči žalované na úhradu televizního poplatku v rozsahu uvedeném v žalobě a soud mu toto právo přiznal (výrok I.). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012, občanský zákoník). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobci přiznal též požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to v rozsahu, který žalobce vymezil v návrhu na zahájení řízení (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalované byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 400 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 400 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náhrada hotových výdajů advokáta 200 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 4 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 600 Kč DPH činí 126 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 1 126 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok II). Splatnost plnění uloženého žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.