17 C 193/2022-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 5. 4. 2022 domáhal proti žalovanému zaplacení poplatku za poskytnutou zdravotní službu, konkrétně protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu, která byla žalovanému poskytnuta dne 3. 7. 2020 v [nemocnice] [anonymizováno], a zaplacení regulačního poplatku ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostní služby dne 24. 5. 2015. Žalovaný ani přes výzvy žalobcem vyúčtované poplatky nezaplatil, přestože je co důvodu i výše uznal, a proto se jejich zaplacení žalobce domáhá touto žalobou. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). Žaloba je důvodná. Z předložených listin (vyúčtování regulačního poplatku a výzev – upomínek k úhradě) soud o skutkovém stavu věci uzavřel, že žalovaný využil dne 24. 5. 2015 služby poskytnutí lékařské pohotovostní služby na oddělení úrazové ambulance [nemocnice], [anonymizováno] (vyúčtováno 90 Kč) a dne 3. 7. 2020 Záchytné stanice [nemocnice] [anonymizováno], kde mu byl vyúčtován pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici částkou 3 000 Kč. Žalovaný tento dluh dosud nezaplatil, anebo to v řízení nevyšlo najevo. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud tedy uložil žalovanému povinnost dlužnou částku ve výši 3 090 Kč zaplatit s tím, že právní posouzení věci vychází z ust. § 12 písm. m) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), podle kterého je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen mj. hradit poskytovateli regulační poplatky. Podle ust. § 16a odst. 1 písm. e) zákona o veřejném zdravotním pojištění je žalovaný jako pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Podle ust. § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalobce se tedy důvodně po žalovaném domáhá zaplacení dlužné částky, kterou žalovaný dosud dobrovolně neuhradil. Prodlení žalovaného a výši úroků z prodlení, jež žalobce po žalovaném rovněž oprávněně požaduje, soud posoudil podle ust. § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl zcela úspěšný žalobce, proto mu přísluší právo na náhradu nákladu řízení. Náklady řízení žalobce v dané věci tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč vyměřený dle položky 2/1 písm. a) sazebníku soudních poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dále byla žalobci přisouzena částka 2 krát 300 Kč (tj. 600 Kč) jako paušální náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu k plnění a vyhotovení žaloby, která byla žalobci přiznána dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu. Soud tak uložil žalovanému, aby přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč zaplatil žalobci. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.