17 C 220/2022-24 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 5. 5. 2022 se žalobce, jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek], jež je oprávněna [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání, domáhal po žalovaném zaplacení částky 78 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 8. 2021 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, a toto vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. Cena za žalobcem provedený odtah a parkovné je stanovená příslušným nařízením [anonymizováno] [obec], platným a účinným ke dni odtahu. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky ke dni podání žaloby činí 78 250 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení v žalobě uvedená. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je z části důvodná. Soud má z předložených listinných důkazů – z protokolu o odtahu vozidla [číslo] z informací o vozidle a požadavku na odstranění vozidla, za prokázané, že dne 10. 8. 2021 v 9:35 hodin bylo odtahovou službou žalobce, jež zastupuje vlastníka a provozovatele parkovacího stání – [územní celek], žalovanému odtaženo vozidlo tovární zn. VW Passat, béžové barvy, [registrační značka], z ulice [anonymizována tři slova], [obec a číslo], na odstavnou plochu – parkoviště žalobce pro odtažená vozidla, a to na základě žádosti Městské policie [anonymizováno] [územní celek], která dne 8. 7. 2021 přiložila na předmětné vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, jež byl na vozidlo instalován pro porušení omezení IZ8a (parkování v zóně zákazu stání). S ohledem na skutečnost, že o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nikdo nepožádal do 30 dnů od jeho instalování, byla podána shora uvedená žádost Městské policie [anonymizováno] [územní celek] na odtah vozidla. Z informací o vozidle plyne, že majitelem předmětného vozidla je žalovaný. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 8. 9. 2021 k vyzvednutí vozidla, nikdo však na výzvu nereagoval. Dále má soud z výše uvedených listin a dále nařízení Rady [územní celek] ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (účinného od 1. 4. 2013), za nesporné, že cena za úplný odtah vozidla dne 10. 8. 2021 činila 1 900 Kč, parkovné = 250 Kč za první až třetí den střežení, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Ke dni podání žaloby (tedy ke dni 5. 5. 2022) tak celková cena za odtah dosáhla částky 77 900 Kč (1 900 Kč + 3x 250 Kč + 177x 400 Kč + 89x 50 Kč = 77 900 Kč). Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 13. 1. 2022 a příslušných poštovních dodejek/obálek soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem upozorněn na skutečnost, že mu bylo odtaženo vozidlo s uvedením informace o místě jeho převzetí a výši platby jako ceny za provedený úplný odtah, a byl zároveň vyzván k zaplacení dluhu. Soud po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Právní vztah mezi účastníky je třeba v daném případě posuzovat dle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích, dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák.“) a dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Cenu za dokončený odtah pak soud posoudil dle nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] Sb. ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (účinného od 1. 4. 2013). Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s ust. § 153 o. s. ř. Soud vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost zanikla, zejména, že částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Soud tedy na základě uvedených skutečností a právního posouzení věci dle zákona o pozemních komunikacích, zejména ust. § 27 tohoto zákona, shledal podanou žalobu z části důvodnou, a tedy uložil žalovanému jako provozovateli předmětného vozidla povinnost zaplatit částku ve výši 77 900 Kč (1 900 Kč + 3x 250 Kč + 177x 400 Kč + 89x 50 Kč = 77 900 Kč), ve zbylé části – do částky 350 Kč – 350 Kč soud žalobu zamítl, neboť na tuto část dle shora uvedeného výpočtu neměl žalobce ke dni podání žaloby (ke dni 5. 5. 2022) nárok. O povinnosti zaplatit úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když shledal, že úrok z prodlení z celé žalované částky lze požadovat až den po podání žaloby, neboť částka, se kterou se žalovaný dostával do prodlení, se zvyšovala každým dnem, a proto soud rozhodl o zamítnutí úroku z prodlení za období od 17. 9. 2021 do 5. 5. 2022. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 730 Kč. Žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 130 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.